Jak vypadal jeden z nejslavnějších špilberských vězňů, známý bonviván a velitel pandurů František baron Trenck? Muzeum města Brna tento týden představilo výsledek radiologického scanu Trenckovy mumie a následného vytvoření 3D podobizny legendárního vojáka.
Baron Trenck – ctižádostivý muž, nesmlouvavý voják, boháč a rebel navěky odpočívá v hrobce Kapucínského kláštera v Brně. Byl jednou z nejzajímavějších osobností v habsburské monarchii 18. století. V čem spočívalo jeho kouzlo? Jak velké bylo jeho charisma, že se stal oblíbencem samotné císařovny Marie Terezie? Na tyto otázky je možné částečně odpovědět, pokud dokážeme pohlédnout do jeho tváře. Díky moderním technologiím je to možné i dnes.
Smrtí poznamenaný obličej mumie Franze Trencka ukrývá totiž svoji původní podobu, kterou je možné zrekonstruovat. V rámci druhé etapy projektu „Antropologický, forenzní a historický výzkum mumie barona Trencka“ se o to pokusil tým odborníků z Masarykovy univerzity a Muzea města Brna. Výsledek jejich snažení bude dnes představen veřejnosti.
Na základě kostí lebky a dochovaných mumifikovaných měkkých tkání lze určit základnírysy Trenckova obličeje. „Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký ‚orlí‘ nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy. Jeho obličej byl navíc asymetrický,“ říká Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie MU.
V průběhu života trpěl nemocí závěsného aparátu zubů, v pravé horní čelisti jsou současně zřetelné stopy po intenzivním zánětu a jeden zub chybí. Jídlo dlouhodobě kousal na levé straně, což mělo za následek vznik nesouměrnosti celého obličeje. Byl pravidelný kuřák keramické dýmky, která mu doslova ohoblovala první horní levý řezák.
Dle historických zpráv měl obličej poznamenaný nepravým ‚tetováním‘. „V kůži mu zůstaly zbytky černého prachu, když přímo před ním explodovala zásoba střelecké výbušniny. Černý prach se přes veškeré úsilí a použití řady moderních metod nepodařilo na částečně zachovalé obličejové tkáni barona Trencka vystopovat. Na základě analogií poúrazových stavů dnešních členů klubů vojenské historie však byla zrekonstruována možná podoba výrazných stop jeho ‚zčernalého‘ obličeje,“ vysvětluje Petr Vachůt z Muzea města Brna.
V době své smrti ve věku 38 let nebyl Trenck žádným holobrádkem ani netrpěl plešatostí. Na mumii byly moderními zobrazovacími metodami objeveny zbytky vlasů i vousů. Vlastní účes a úpravu kníru nelze z mumifikovaných ostatků samozřejmě vyčíst, nicméně důkladnou rešerší historických pramenů byla zvolena věrohodná podoba jeho vlasového porostu i vousu. I když byl pohřben v kutně člena kapucínského řádu, vědci se pokusili o rekonstrukci oděvu, ve kterém v roce 1748 mohl přijet na místo svého posledního pobytu na brněnském Špilberku.
Naznačenou podobu obličeje Franze Trencka se podařilo mezioborovému týmu vědců přetavit do podoby virtuální reality a zhmotnit unikátní technologií barevného 3D tisku.
Další poznatky o osobnosti slavného pandura přinese následná třetí etapa projektu. Její výsledky budou prezentovány v příštím roce, kdy si výstavou v Muzeu města Brna na Špilberku připomeneme 270. výročí úmrtí Franze Trencka. „Zde se snad dočkáme i toho, že postava barona Trencka bude rozpohybována a uvidíme jej znovu brilantně šermovat," uvedl tiskový mluvčí Michael Kalábek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
