Zákaz telefonů ve školách by byl neúčinný, shodli se odborníci v Brně

Zákaz mobilních telefonů ve školách v úterý spíše odmítali účastníci odborné konference, která v brněnském kampusu zahájila akci Týden pro wellbeing ve škole. Diskutující jako argumenty uváděli práva dětí, neúčinnost opatření i to, že digitální technologie jsou součástí každodenního života a děti by s nimi měly umět pracovat. Je však třeba učit je kritickému myšlení, aby vnímaly, jaký vliv na ně technologie mají, i to, jaké informace konzumují, shodli se někteří. Regulaci mobilů ve školách zavedlo od nového roku Slovensko, déle platí třeba ve Francii.

David Šmahel z Masarykovy univerzity se při argumentaci opíral kromě jiného o svůj výzkum týkající se dopadů technologií na wellbeing, tedy osobní pohodu, u adolescentů. Vyplynulo z něj, že používání mobilů zvyšuje stres zhruba u 20 procent zkoumaných dospívajících, na většinu to nemá žádný dopad. „Sociální sítě měly malý vliv na zhoršení nálady. Dále jsme zjistili, že technologie nemají vliv na sociální kompetence," uvedl. Hlavním sdělením je, že všichni adolescenti nejsou stejní a dopady technologií se liší podle individuálních charakteristik. "Zákaz mobilů ve školách by měl být založený na výzkumu a naše ukazují, že to nemá opodstatnění. Evropská skupina vědců také výrazně argumentuje právy dítěte být on-line, být ve spojení s rodinou a kamarády,“ dodal.

Šetření společnosti Anreva Solution mezi žáky druhého stupně základních škol a středních škol nicméně ukázalo, že užívání digitálních technologií může mít negativní dopady. „Narůstá podíl dětí, které samy v dotazníku připustily, že se kvůli tomu například nepřipravily na písemku, omezily spánek nebo se nestravují tak, jak by měly,“ poznamenal Roman Petrenko.

Eva Nečasová z platformy AI dětem se zase setkala s tím, že děti pracující ve škole s digitální aplikací měly problém zařízení odložit ve chvíli, kdy už měly dělat něco jiného. Podle ní je důvodem nesystémový přístup školy, kdy některý pedagog technologie podporuje, a jiný ne.

Odborníci nezpochybňují, že jsou s technologiemi spojená rizika a i kvůli tomu věří, že by se tématu měly školy věnovat a děti naučit, jak je využívat bezpečně. „V digitalizované době je třeba hledat cestu, jak technologie používat denně zdravě. Každé dítě je individuální a naší snahou je rozvíjet jejich schopnost sebereflexe, aby si uvědomily, zda na ně působí pozitivně, nebo jim ubližují. Důležitá je role rodičů. Alarmující však je, že ti se o chování svých dětí v on-lině světě příliš nezajímají,“ doplnila ředitelka organizace Onfine Jana Klusáková.

Osvětu mezi rodiči vyzdvihla rovněž Karla Peterková z Asociace ředitelů ZŠ. Podle ní je třeba rodiče vést k tomu, aby se více zajímali o to, co dělají děti ve svém volném čase. Podobně mluvil i zmocněnec pro digitalizaci ministerstva školství Martin Úlovec. „Není racionální jít cestou plošných restrikcí. Digitální technologie tady budou a buď se s nimi naučíme žít, nebo nás převálcují. Pokud se bavíme o zodpovědném užívání, není to jen o roli školy, ale o nás všech,“ míní.

Doplnil, že školy si mohou samy nastavovat pravidla pro využívání mobilů, což považuje za správnou variantu, neboť mohou lépe reflektovat své potřeby. V této souvislosti kritizoval postup radnice ve Vsetíně, která tam loni o omezení telefonů rozhodla. „Město překročilo kompetence. Zřizovatel nemůže zasahovat do toho, jak má vypadat školní řád. Doufám, že se tím z pozice ministerstva školství budeme ještě zabývat,“ řekl.