Letní školu si v Brně užije stovka studentů z celého světa. Budou se učit česky a obejdou hospody
Český jazyk, historii i kulturu se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně bude učit 101 zájemců ze 31 zemí světa. Přihlásili se do Letní školy slovanských studií, která začala úvodním setkáním. Studium trvá čtyři týdny. Je zakončené testem, lektoři hodnotí i mluvený projev a výslovnost. Následně získají uchazeči jazykový certifikát, řekla ředitelka letní školy Eva Rusínová.
Studenti se vydají na cestu po brněnských hospodách a jejich názvech
„Zaznamenali jsme vysoký zájem z Kanady, USA, Jižní Koreje i Japonska. Máme zde i účastníky z Austrálie," uvedla Rusínová. Mezi tradiční zájemce o češtinu patří lidé ze sousedních států, jako je Německo nebo Polsko. Slováky zatím neregistrují žádné. „Účastní se mladí cizinci od 14 let až po osmdesátileté," doplnila.
Cizinci se na základě úvodního testu rozřadí do několika skupin, od začátečníků, přes mírně pokročilé, po velmi pokročilé. Poté se každý všední den účastní dopoledních výukových kurzů a odpoledních odborných přednášek. Na nich lektoři rozeberou například český komiks, dialekty češtiny nebo romány Milana Kundery. Vydají se také na cestu po brněnských hospodách a jejich názvech. Doplňkový program zahrnuje například exkurzi do Javoříčských jeskyní u Litovle na Olomoucku.
„Letos máme 12 studentů z Japonska, kteří podle mě naší kulturu znají mnohem lépe než sami Češi“
Motivací cizinců učit se česky je podle Rusínové snaha pochopit českou literaturu, třeba díla Kundery, Franze Kafky nebo Karla Čapka. „Důvodem jsou také hudební ikony jako Leoš Janáček nebo Antonín Dvořák. Letos máme 12 studentů z Japonska, kteří podle mě naší kulturu znají mnohem lépe než sami Češi," řekla Rusínová. Potvrzuje to i německý muzikant Leh-Qiao Liao, jenž se bude učit češtinu jako první slovanský jazyk. "Už jsem se učil italštinu v Římě. Těším se, až poznám českou operu a Čechy," popsal.
Impulzem pro studium jsou i české kořeny nebo stěhování do Brna, kde mají cizinci rodinu nebo práci. Kurzů se podle Rusínové účastnil třeba právník či kněz.
Největší potíže dělá lidem ze zahraničí podle lektorky mírně pokročilých Marcely Poučové skloňování a časování. Problémem jsou také dokonavá a nedokonavá slovesa, řekla Poučová. Studenti mají strach hlavně z mluvení. „Je to pro mě těžké. Všichni mě sice ujišťují a motivují k tomu, abych mluvila, ale já vím, že dělám chyby," sdělila Polka Ewa Staniszewská.
