Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.

Pro suchou jižní Moravu svítá naděje. Tamní vinice zavlaží čtyřicet kilometrů dlouhé potrubí, táhnoucí se od novomlýnských nádrží až k Těšanům na Brněnsku. Před zahájením stavby ale musí Státní pozemkový úřad zjistit, zda rozsáhlý projekt neničí životní prostřední.

Sklizeň chmele byla České republice nejhorší za deset let, hlásí zemědělci. Hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000. Celkově se letos sklidilo přes 4,4 tisíce tun chmele, což je o takřka polovinu méně než loni. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami.