Zákaz kouření měl na českou gastronomii podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) pozitivní dopad. Do restaurací začali přicházet lidé, kteří je dříve kvůli zápachu z kouře nenavštěvovali. Zákon by měl ale jasně definovat, jak mají provozovatelé stravovacích provozů přistupovat k elektronickým cigaretám a dalším bezdýmným řešením. Novinářům to řekl restauratér a garant projektu Moje restaurace za AMSP Luboš Kastner. Zákaz kouření v českých restauracích, kavárnách či barech začal platit před pěti lety, 31. května 2017.

Polovina restaurací podle průzkumu iniciovaného senátorem Jaroslavem Malým (za ČSSD) nedovoluje ve vnitřních prostorách kouření elektronických či zahřívaných cigaret. Zákon přitom zakazuje od konce května 2017 v pohostinství jen klasické cigarety.

Pro zákaz kouření v restauracích je více než polovina Čechů, naopak proti zákazu je více než třetina lidí. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Zákon o zákazu kouření v restauracích začal platit loni na konci května. Proti loňskému šetření, které se uskutečnilo již po zavedení zákona, stoupl počet souhlasu se zákonem a zároveň klesl počet těch, kteří se zákonem nesouhlasí.

Zhruba rok po začátku platnosti podporuje zákaz kouření v restauracích 71 procent Čechů. Proti je zbytek, rozhodně ho odmítá 12 procent lidí. Zjistil to květnový průzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který udělala ve spolupráci s agenturou Ipsos. Odpovídalo v něm 1080 lidí. Dnes to zástupci těchto organizací uvedli na tiskové konferenci. V Poslanecké sněmovně je nyní návrh na zmírnění zákona.

Úplný zákaz kouření v restauracích nadále platí. Ústavní soud (ÚS) ale provedl v protikuřáckém zákoně jiné dílčí škrty. Zrušil zákaz pít alkohol u činností, při nichž by pak člověk mohl ohrozit sebe sama. Ustanovení podle soudu dopadalo na kohokoliv i při rutinních činnostech, třeba sekání trávy a žehlení.

Senát nepodpořil žádné zmírnění protikuřáckého zákona, který letos zavedl absolutní zákaz kouření ve veřejných prostorách. O zmírnění usilovali signatáři petice. Chtěli mimo jiné obnovit kuřácké prostory v restauracích nebo nechat na provozovatelích malých barů, pivnic či hospůdek, zda v nich kouření povolí. I když změny podpořil senátní výbor pro lidská práva, horní komora se k nim postavila záporně.

Po měsíci účinnosti nového protikuřáckého zákona některé podniky na jižní Moravě zavřely, případně to zvažují. Jde o podniky, jejichž provoz s kuřáky počítal jako s hlavními hosty - například kuřácké kavárny či noční bary. O ukončení provozu uvažuje například hospoda a taneční bar Tres Gallos v Brně u hlavního nádraží, zavřela už kuřácká kavárna Montmartre v brněnském centru IBC. Problém se zápachem z kouře se přesunul před hospody, před nimiž stávají větší skupiny kuřáků než dříve, vyplývá ze zjištění ČTK a odpovědí provozovatelů či hostů.

Zákaz kouření, který vstoupí v platnost na konci května, vybraní brněnští restauratéři na jedné straně vítají. Druhým dechem však dodávají, že zákon mohl myslet i na lidi, kteří si v hospodě chtějí zapálit a mohl na podnikatele v pohostinství dopadnout méně striktně. Toho, že by měly klesnout tržby, se neobávají.

Majitelé některých brněnských restaurací a hospod tak dlouho čekali na zákon o zákazu kouření, až se rozhodli sami, že kuřáky pošlou z podniku před něj. S odstupem času si rozhodnutí velmi pochvalují, protože tržby zůstaly stejné či ještě vzrostly. Drtivá většina dosavadních zákazníků jim zůstala a přišli noví, kteří se zakouřeným hospodám vyhýbali. ČTK to řekli oslovení majitelé či provozní.

Počet nekuřáckých restaurací, kaváren, cukráren i dalších zařízení v Brně roste. Zatímco v roce 2009 jich bylo 25, letos už jich je na 70. Každý měsíc se přihlásí dva až tři noví provozovatelé. Podle průzkumů roste v Česku i počet lidí, kteří si přejí zákaz kouření v restauracích.