Aleš Svoboda už více než tři desítky let zkoumá a propaguje brněnské podzemí. Činnosti se věnuje od roku 1987 a na toto téma už také vydal několik knih. Aktivně se podílí na projektech zpřístupňování historických podzemních objektů a jejich začlenění do současných městských struktur. Hrál klíčovou roli při záchraně řady historických artefaktů, mezi něž patří Labyrint pod Zelným trhem, Mincmistrovský sklep a kostnice u svatého Jakuba.

Brněnská Masarykova univerzita založila společnost MUNI Ventures s cílem, aby se objevy, patenty a další vědecké výsledky dostaly do praxe co nejrychleji. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí univerzity Radim Sajbot. Firma bude hospodařit s počátečním kapitálem dva miliony korun, částka pochází Fondu komercializace.

Přestože se podle vědců kvalita ovzduší v Brně zlepšuje, k limitům stanoveným Světovou zdravotnickou organizací má město ještě daleko. Odborníci z Masarykovy univerzity a výzkumného střediska RECETOX se věnují měření škodlivin ovzduší. Zjistili, že nejčastějšími zdroji znečištění jsou doprava, lokální topeniště nebo stavby.

Na území jihomoravské metropole roste asi 1500 druhů planých rostlin, přičemž 255 z nich patří k ohroženým druhům. Tým brněnských botaniků na vytvoření vědecké studie a na patřičné dokumentaci jednotlivých druhů na mapách přes pracoval přes deset let.

K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že zdánlivé škytání způsobuje jiná, podstatně menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. Na mezinárodní studii publikované v časopise Science Advances se podíleli odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. O výzkumu vědci informovali v tiskové zprávě.

Šestnáct polárníků se o víkendu vrátilo z ledové Antarktidy zpět do jihomoravské metropole. Jubilejní dvacátá výprava na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse byla historicky zatím nejkratší, vzhledem k logistickým a klimatickým potížím se dobrodruzi vrátili po 59 dnech. V antarktickém terénu bohužel potvrdili výskyt vysoce infekčního viru ptačí chřipky.

Omezení spojená s pandemií koronaviru se projevila také v aktivitě divokých zvířat. Vědci to zjistili na základě dat z fotopastí. Dopady však byly v různých zemích odlišné, někde totiž kvůli omezením lidé prakticky zmizeli z přírody, jinde do ní utíkali. Různily se také reakce jednotlivých druhů na zvýšený pohyb lidí v krajině.

Vědci z Českých Budějovic sbírali v krajských městech klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Z výsledků za loňskou sezonu vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 procent klíšťat.

Masarykova univerzita do půlky roku 2026 postaví moderní vědecké centrum BioPharma Hub za více než čtyři miliardy korun. Jde o největší investici univerzity od dob dostavby kampusu v Bohunicích. Centrum by mělo přinést inovaci v oblastech vzdělávání, vědy, výzkumu, farmacie i molekulární biologie.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity hledají metodu, jejímž prostřednictvím by mohli efektivně odhalit zakázané růstové steroidy v mase. Tyto látky mohou nepříznivě ovlivnit lidské zdraví, přispívat k neplodnosti i ke změnám chování. Pětiletý výzkum bude tým odborníků provádět na prasatech, později možná i na drůbeži.