Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
ZdravíPřibývá pacientů, kteří musí po bodnutí hmyzem do nemocnice. Jak se zachovat?
Bodnutí hmyzem, ať už jde o včelu, vosu, sršně nebo jiný hmyz, postihuje každého z nás. Lokální otok, bolestivost, svědění a zarudnutí jsou běžnými reakcemi, které obvykle odezní do několika hodin. Tato běžná reakce postihuje až 95 % populace. Někteří lidé však mohou mít závažnější formy reakcí, jako je tzv. velká lokální reakce, kdy otok přesahuje 10 cm a přetrvává déle než 24 hodin. Tato reakce postihuje až čtvrtinu lidí, ale naštěstí se obvykle nejedná o život ohrožující stav.
ZdravíOdborníci doporučují očkování proti chřipce hlavně lidem nad 50 let a nemocným
Odborníci doporučují očkování proti chřipce hlavně lidem nad 50 let a chronicky nemocným, vhodné je i pro těhotné. Nejvhodnější je doba od října do prosince, uvedl na webu Státní zdravotní ústav. Vakcíny proti chřipce se každoročně upravují, proti loňské se mění dva ze čtyř kmenů, A/H3N2 a B/Victoria. Podávají je zejména praktičtí lékaři, vakcinační centra a zdravotní ústavy.
SpolečnostUprchlíci by měli začít postupně hlásit, jak si zaplatí zdravotní pojištění
Dospělí uprchlíci z Ukrajiny by měli začít postupně zdravotním pojišťovnám hlásit, jak uhradí své zdravotní pojištění. Po uplynutí 150 dnů od získání víza k ochraně za ně odvody přestává platit stát. Lidé mohou využít webový formulář, nebo změnu oznámit v pobočce své pojišťovny. Ve společné tiskové zprávě o tom dnes informovala ministerstva zdravotnictví a práce, Svaz zdravotních pojišťoven a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
SpolečnostTři tisíce odbavených. Ukrajinci plní brněnské výstaviště
Téměř tři tisíce uprchlíků z Ukrajiny odbavilo od středečního rána do sobotních 17:00 asistenční centrum na výstavišti v Brně, uvedla Markéta Chumchalová z tiskového oddělení kraje. Podle ní je čekací doba asi hodina, s náporem pomohl elektronický vyvolávací systém. Lidé prchající před válkou po napadení země Ruskem mohou na výstavišti v pavilonu B vyřídit registraci, víza, ubytování i možnost zapsání na úřad práce.
ZdravíMalý zájem. Ve Znojmě se bude testovat na koronavirus jen v některých dnech
Nemocnice Znojmo od pondělí 21. února omezuje provoz testovacího i očkovacího místa. Pátkem skončilo také druhé očkovací místo, které ve Znojmě provozovala Fakultní nemocnice Brno. Je malý zájem. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.
ZdravíPotřebujeme větší kapacity, hlásí jižní Morava. Otevřou se nová očkovací centra
Zvyšující se zájem o očkování proti koronaviru povede na jižní Moravě k otevírání nových očkovacích center. Místa, v nichž bude vakcinaci centrálně zajišťovat Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), usnadní práci nemocnicím i praktickým lékařům a v kraji by měla fungovat minimálně rok.
ZdravíV domovech pro seniory jsou vděční za posilující dávku, tvrdí brněnský očkovací tým
Do terénu znovu vyjely mobilní očkovací týmy z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA), které zamířily naočkovat lidi z jihomoravských domovů pro seniory. Jen za včerejší den podali vakcinační látku více než stovce důchodců. Mnozí dostali dávku už potřetí.
ZdravíMrtvice zabije ročně tisíce lidí. Čechům škodí tučné jídlo i stres
Poruchy hybnosti tváře, viditelný pokles koutku úst nebo očního víčka, nesrozumitelná mluva, omezení hybnosti končetin na jedné straně těla, ztráta koordinace a neostré vidění či závratě. To jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), které by měl znát každý. Rychlé rozpoznání příznaků a adekvátní reakce může totiž zachránit život. V České republice postihuje CMP každého čtvrtého člověka, vyléčí se ale pouze třetina pacientů.
SpolečnostAlzheimerova choroba může udeřit i před čtyřicítkou, počet nemocných roste
Ztrácení předmětů, opakování otázek, problém s rozeznáním blízkých. Alzheimerova choroba mění kvalitu života asi třetině osmdesátníků i jejich rodině. Přestože trápí čím dál více osob včetně mladších ročníků, zůstává neléčitelným strašákem nového tisíciletí.
ZdravíPandemie výrazně zasáhla naše duševní zdraví. Co teď s tím?
Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení výskytu nárazového alkoholismu.









