Téměř 500 lékařů a ošetřovatelského personálu se sešlo v Brně na dvoudenní mezinárodní konferenci Novákovy traumatologické dny, kde diskutují o tématech spojených s úrazovou chirurgií. Více než dříve se věnují válečným poraněním a přírodním katastrofám. Do náročných terénů vyrážejí právě traumacentra, letos pomáhala po zemětřesení v Turecku a Sýrii, řekla Andrea Šromová, mluvčí Úrazové nemocnice v Brně, která konferenci pořádá.

Torza dvou rozstřílených aut z Ukrajiny si prohlédnou kolemjdoucí na Moravském náměstí v Brně a zároveň si na panelech přečtou příběhy jejich majitelů. Další vrak najdou lidé na takzvaném Římském náměstí, stejně jako rozstřílený člun, se kterým chtěli dobrovolníci pomáhat zvířatům v zaplaveném Chersonu. Výstava Paměti národa je součástí přehlídky Štetl Fest.

Pomocnou ruku zdravotníkům na Ukrajině podali brněnští aktivisté. Do severozápadního města Žytomyr poslali dar v podobě solární elektrárny, která pokryje zhruba čtvrtinu roční spotřeby tamní nemocnice. Fotovoltaické panely spolehlivě poslouží i při výpadcích dodávek způsobených ruskou invazí.

Posílení česko-ukrajinských vztahů může přispět k tomu, že se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny, jakmile válka skončí. V reakci na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to uvedl vedoucí Mezinárodního politologického ústavu v Brně Vít Hloušek. Návštěvu vnímá jako poděkování Ukrajiny za pomoc při obraně proti ruské invazi. Náladu ve společnost podle něj návštěva nezmění.

Konec bezplatného ubytování a nižší humanitární dávky negativně zasáhnou velké množství lidí, kteří do Česka přišli kvůli válce na Ukrajině. Podle ombudsmana Stanislava Křečka nebudou mít mnozí po plánovaných změnách dostatek peněz ani na základní potřeby.

Desítky Čechů i Němců různých generací se vydaly na pěší pouť z Pohořelic na Brněnsku do krajského města. Jde o každoroční připomínku nuceného odchodu německy mluvících obyvatel Brna po skončení druhé světové války. Poutníci procházejí stejnou trasu jako Němci v roce 1945, ale v obráceném směru.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.