Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně zjišťují, kolik je mikroplastů a nanoplastů v zemědělské půdě. Testují ale i polní plodiny i hospodářská zvířata. Vyvíjejí také přístroj, který do budoucna umožní množství miniaturních plastových částic a jejich cestu z půdy do potravin sledovat.

Dosud neznámý proces, který ovlivňuje aktivaci některé sady genů při vývoji rostlin, objevili vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Vzhledem k tomu, že nově objevený proces souvisí s produkcí semen, mohl by v budoucnu otevřít nové možnosti pro vývoj plodin lépe uzpůsobených změnám životního prostředí.

Možností, jak se vyhnout nedostatku potravin, jsou geneticky upravené potraviny. Řešili to vědci v Brně, kde se sešlo čtyři sta oborníků z celého světa na mezinárodní genetické konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle mnohých se lidstvo bez geneticky upravených plodin neobejde. Řekla to mluvčí konference Tereza Fojtová.

Kedlubna nakřivo nebo malé zelí. Obchody je nechtějí, přestože se tyto plodiny dají ještě využít. Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj spolu s iniciativou Zachraň jídlo proto hledají dobrovolníky, kteří by s nimi jezdili k zemědělcům tuto nechtěnou úrodu sklízet, tedy paběrkovat.

Jen malý vzhledový kaz a celý kousek zeleniny i ovoce je podle prodejců „k ničemu“. Zákazníci si ho prý totiž nekoupí. A tak tlejí každý rok na polích tuny zeleniny a ovoce. Prodejci je nechtějí. Zemědělci zase neví, co s nimi. Skupinka nadšenců z Brna se tuhle nesmyslnost rozhodla změnit. Plody iniciativy Paběrkování po brněnsku nakrmí díky spolupráci s potravinovými bankami několikrát do měsíce desítky lidí, prozradila nám zakladatelka Anna Střelcová.

Zhruba polovina orné půdy na jižní Moravě je postižená či ohrožená erozí. Ministerstvo zemědělství se proto snaží zemědělce přimět k tomu, aby jí čelili a hospodařili trvale udržitelným způsobem. Někteří už upravují osevní postupy a pracují s půdou tak, aby nedegradovala a udržela produkční schopnost.