Čím dál více domácností přechází z vytápění uhlím na ekologičtější alternativy. Velmi často je k tomu motivují instituce různými dotačními výzvami, mezi které v Česku patří nejčastěji kotlíkové dotace. Průzkum, jak jednotlivé kraje nejčastěji podporují obyvatele k přechodu na ekologičtější alternativy, prováděla v průběhu května redakce Drbny.

Návrat cen energií na úroveň, kterou jsme znali před třemi lety, nejspíš v nejbližší době nehrozí. To říká poslanec ODS a předseda představenstva v akciové společnosti Teplárna České Budějovice Václav Král. V dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků se rozpovídal nejen o fungování energetických firem, ale také o blížícím se zákazu skládkování odpadů.

Na výrobu elektřiny se letos v České republice, stejně jako v celé Evropě, spálilo výrazně méně uhlí než loni. Důvodem je pokles spotřeby elektřiny a také návrat k většímu využití zemního plynu. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Meziročně se podle ní v ČR snížila produkce elektřiny o pětinu, což odpovídá pěti terawatthodinám (TWh). Nejvíc elektřiny se za prvních devět měsíců v EU vyrobilo z jádra, následoval plyn a uhlí. Česko zůstalo vývozcem elektřiny, jeho podíl se však postupně snižuje.

Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.

V Brně by měla začít platit nová obecně závazná vyhláška, která se týká zákazu spalování uhlí ve zdrojích o příkonu 300kW a méně. Jde o jednopokojová topidla bez ohledu na jejich konkrétní parametry. Vyhlášku tento týden schválili brněnští radní.

V Brně se letos koná již druhý ročník Festivalu architektury, na němž organizátoři otevřeli novou naučnou stezku. Návštěvníkům se snaží přiblížit vliv městské architektury na budoucnost a ekologii města. Součástí nové naučné stezky je také domek se zelenou střechou, který má dětem i dospělým ukázat, jak se dají pro výrobu energie využít dostupné přírodní zdroje místo neekologického uhlí.

Aktivisté z ekosociálního hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) se pustili do boje proti bankám, které podle členů podporují fosilní průmysl tím, že poskytují podnikatelům v odvětví velké půjčky. V Brně se protestní akce konala v pátek před bankovní pobočkou v České ulici, před níž zúčastnění vysypali uhlí.

Hornická minulost z okolí Brna se ukáže zájemcům už tuto sobotu. Mikroregion Kahan, kde těžební oblast leží, si přichystal naučný i zábavný program. Zve děti i dospělé na akci nazvanou S párou za horníky a slibuje je přenést o století zpět, aby zjistili, jaké to bylo rubat uhlí.

Oslavanské Permonium, tedy zábavní park inspirovaný historií těžby černého uhlí na Brněnsku, letos navštívilo téměř 40.000 lidí. Sezonu dnes uzavřely soutěže v netradičních disciplínách. Přes zimu budou provozovatelé přemýšlet, jak dále vylepšit areál, o který mají turisté rok od roku větší zájem. Průměrný nárůst návštěvnosti je osm procent, uvedla na dotaz ČTK Gabriela Turinská, produktová manažerka Strojírny Oslavany, pod kterou Permonium spadá.

Češi úspěšně vypouštějí do ovzduší tolik oxidu uhličitého na osobu, že nám nestíhají ani některé země patřící mezi největší producenty oxidu uhličitého na světě včetně Číny, Indie, Německa či Polska. Jen za rok 2017 každý Čech vypustil průměrně 9,8 tun CO2 do ovzduší. Pro srovnání, Číňan vypustí 6,6 tun a světový průměr je 4,4 tun na obyvatele. Pokud by celý svět měl mít stejnou ekologickou stopu jako Češi, tak bychom pro přežití potřebovali něco málo přes tři planety.