Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

Moc často se o tom nepíše, ale už za pár dní čeká naši zemi opravdu výjimečná událost. Česká republika se ujímá půlročního předsednictví v Radě EU, kde bude mít na starosti vedení jednání a bude mít mj. možnost více prosazovat svoji agendu.

Vypadá to, že ani po šesti letech od onoho nešťastného referenda a více jak dva roky po britském vystoupení z EU nemůžeme brexit považovat za definitivně vyřešenou záležitost.

Baterka na telefonu vám hlásí, že se vám během pár minut vybije. Rychle proto otevíráte všechny šuplíky, abyste našli nabíječku se správnou koncovkou pro svůj telefon. Nacházíte však jen šňůry od svých starých mobilů, které nepasují na vaše zařízení. Jste frustrování a občas při usilovném hledání padne i nějaké to peprnější slovíčko.

To takhle nasupeně odcházíte z jednacího sálu Evropského parlamentu, když tu si v půli cesty vzpomenete, že jste se zapomněli rozloučit. Rychle se otočíte, vymrštíte natáhnutou pravou ruku do úrovně očí a následně mizíte ve spletitých chodbách europarlamentu. Podobně své chování posléze ospravedlňoval bulharský europoslanec Angel Džambazki. Pro zcela jasný nacistický pozdrav však neměli kolegové v sálu žádné pochopení. Od předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsoly vyfasoval za odporné gesto pokutu 2 028 euro.

„Něco jako setkání Françoise Mitterranda s Václavem Havlem.“ Tak mluví o cestě premiéra Petra Fialy (ODS) na Ukrajinu český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něho může mít nadcházející předsednictví České republiky Radě EU historický význam. Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Jakýkoli větší válečný konflikt vždy zahýbe s cenami ropy, a tedy i pohonných hmot. Probíhající válka na Ukrajině není žádnou výjimkou. Šok vyvolaný vypuknutím ozbrojeného konfliktu a s tím spojená nejistota měly za následek i zdražování veškerého zboží a růst cen strategických surovin, jako je právě ropa. Problém je navíc pro spotřebitele o to nepříjemnější v době rekordní inflace způsobené covidovou krizí.

Za pár let budou možná někteří překvapeni, že se jim do ruky dostanou trochu jiné bankovky, než na které byli dosud zvyklí. V nejbližší době se totiž plánuje dát eurobankovkám novou podobu. Jednat se bude o vůbec první velkou změnu jejich vzhledu od zavedení společné měny.

Lidé pracující ve zdravotnických profesích jsou pro společnost naprosto nepostradatelní a povolání zdravotníků se vždy těšilo mezi lidmi velké úctě. Nikoho proto asi nepřekvapí, že lékaři a zdravotní sestry se pravidelně umísťují na předních místech mezi profesemi vnímanými veřejností jako prestižní. Není pochyb o tom, že zvláště za současných okolností to platí dvojnásob. Právě oni jsou v první linii v boji proti šíření pandemie covid-19.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.