V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy v lednu 2024 dnes Krajský soud v Brně uložil obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Trest dostal za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Trest také zahrnuje dva roky vězení, které soud muži uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest byl deset let vězení. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i žalobkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Státní zástupkyně Petra Lastovecká navrhuje v kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy až deset let vězení. Mladistvý obžalovaný čelí i obvinění z pokusu o vraždu a dalších činů. Soud v Brně jedná za zavřenými dveřmi, rozsudek zatím nepadl.

Případ pokusu o žhářský útok na synagogu v Brně míří k soudu. Obžaloba viní mladého muže nejen z pokusu o terorismus, ale také z dalších vážných trestných činů. Podle vyšetřovatelů měl navíc na internetu šířit nenávistný obsah a propagovat teroristické organizace. Hrozí mu až dvanáctiletý trest.

Ulice jihomoravské metropole dnes rozvibrovalo bušení do prázdných hrnců a výkřiky rázných hesel. Desítky lidí se zúčastnily propalestinského průvodu, jehož cílem bylo upozornit na to, že Izrael blokuje humanitární pomoc pro Pásmo Gazy. Řádně ohlášený pochod monitorovali policisté, nic řešit nemuseli. Protestující reagovali na výzvu palestinské novinářky Bisan Owda, která požádala světovou veřejnost, aby tlukotem prázdného nádobí upozornila na katastrofální podmínky, které v Gaze způsobil postup izraelské armády. Terčem kritiky byly i česká vláda i opozice.

Dvojice mladých lidí se podle policie loni v lednu pokusila v Brně zapálit synagogu. Vyšetřování odhalilo širší síť extremistů napojených na propagaci terorismu. Policie zadržela pět osob, většina podezřelých je nezletilá.

Ústavní soud v Brně (ÚS) odmítl stížnost Alexeje Fadějeva, jenž si odpykává trest jednadvacet let ve vězení za účast v bojích na Ukrajině. Fadějev na Donbase bojoval na straně proruských separatistů. Poté, co jeho dovolání loni odmítl Nejvyšší soud, zůstala ústavní stížnost posledním mimořádným opravným prostředkem. Soudci ji považovali za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v internetové databázi.

Nejvyšší soud v Brně potvrdil verdikt nad recidivistou Markem Vadelem, který v dopisech z vězení hrozil otrávením pitné vody v českých městech. Krajský soud v Plzni jej již poslal na pět let do vězení, rozsudek potvrdil také vrchní soud.

Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek nad Iráčanem, který podle obžaloby odjel z Česka bojovat za Islámský stát. Důvody zásahu zatím nejsou známé. Česká justice původně uznala Vátika Muhammada Júsifa Sammarraího jako uprchlého vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině, uložila mu 15 let vězení. Městský soud bude podle databáze InfoSoud v kauze znovu jednat 13. července. Na rozhodnutí NS tento týden upozornila na svém webu Česká televize.

Policisté si posvítí na řadu diskutujících, kteří na českých internetových stránkách oslavovali páteční teroristický útok na Novém Zélandu. Schvalování terorismu je v Česku trestným činem a v případě odsouzení hrozí obžalovaným až rok za mřížemi.

Čeští vojáci si za smrt mohou sami, jsou to žoldáci slepě bojující za zájmy USA a litovat jich netřeba. Dobře vám tak, ostudo naší země. I takto by se daly shrnout komentáře některých lidí na sociálních sítích a vytištěných textech v ulicích hlavního města reagujících na smrt tří českých vojáků v Afghánistánu začátkem srpna. Zatímco pro mnohé z nás jsou vojáci hrdinové, jiní občané České republiky gratulují afgánským vlastencům k vydařenému útoku. Víme ale co naši vojáci v Afghánistánu skutečně dělají a co je jejich úkolem?