Celkem 237 pavilonů Z na brněnském výstavišti by podle propočtu odborníku z Tepláren Brno zaplnilo množství CO2, o které by každoročně Brnu ulevil horkovod z Dukovan. Projekt na jeho vybudování oživila brněnská primátorka Markéta Vaňková letos na jaře především ve snaze osvobodit Brno při vytápění od závislosti na ruském plynu. Brňany by však také hřálo teplo bez emisí.

Kohoutky radiátorů mohou otočit lidé v moravské metropoli, kterým domů proudí teplo z Tepláren Brno. Společnost se chystá na mimořádnou topnou sezonu ovlivněnou energetickou krizí. Jestli letos Brňané sáhnou hlouběji do kapsy, a kolik je bude zdražování stát, je zatím nejisté.

Projekt na vybudování horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna nabírá reálných obrysů, alespoň po formální stránce. Plánovaná stavba dostala zelenou od odborné skupiny a podporu má také od vlády, jež plánuje zařazení investice do liniového zákona. Díky tomu se celý stavební proces výrazně urychlí.

Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna je podle primátorky Markéty Vaňkové klíčovou stavbou pro zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Osazují se také soláry, připravuje se zdroj na štěpku a kotel na energetické zpracování odpadu.

Přemýšlíte, jak snížit výdaje za topení, které vzhledem ke zdražování a inflaci budou výrazně vyšší než byly v minulé sezóně? Pokud ještě máte staré dveře a okna, určitě se vyplatí je vyměnit. Zbytečně totiž otvorovými výplněmi uniká zhruba 25 až 40 % tepla.

Na stavbu dvaačtyřicet kilometrů dlouhého potrubí, jímž bude proudit teplo z Dukovan, se chystají v Brně. Horkovod, který městu přinese energetickou soběstačnost, má stát do deseti let. Plánovaná trasa ale vede přes více než dva tisíce parcel.

Senát schválil úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Letošní červen patřil v Česku k nejteplejším za posledních šest desítek let. Současně byl bohatý na srážky, panovaly ale velké regionální rozdíly a víc pršelo v Čechách než na Moravě. Průměrná měsíční teplota vzduchu dosáhla minulý měsíc 18,7 stupně Celsia, což je o 2,2 stupně víc než takzvaný normál z let 1991 až 2020. Jde tak o čtvrtý nejteplejší červen od roku 1961, kam sahají republikové statistiky průměrných teplot.

Na jižní Moravě ožily v letošním roce plány na vznik horkovodu, který povede teplo z dukovanské jaderné elektrárny až do Brna. Stavba má za cíl dlouhodobě snížit závislost moravské metropole na dodávkách ruského plynu. Investice bude stát miliardy korun.

Na příchod vysokých letních teplot se rozhodli připravit ve Znojmě. V centru jihomoravského města stojí mlžící sprchy, osvěžení poskytne také suchá mlha, která se vypařuje ještě před dopadem na zem. Do provozu se vrátily také všechny kašny.