Říká se, že tam kde je láska, je také zdraví a úspěch. Co ale dělat, pokud láska nestačí, zdraví pokulhává a naděje na úspěch v podobě vlastního dítěte je v nedohlednu? Obraťte se na odborníky. Připravili jsme pro vás odpovědi na nejčastější otázky týkající se zahájení léčby neplodnosti a také na kolik vás vaše cesta za miminkem přijde.  

Před dvaceti lety, kdy se lékařka Kateřina Veselá rozhodla se svým manželem Janem Veselým založit kliniku pro léčbu neplodnosti, byl obor reprodukční medicíny ještě „v plenkách“. Umělé oplodnění se provádělo klasickou metodou kultivace – spermie a vajíčka se umístila do „zkumavky“ a čekalo se, zda dojde k samovolnému oplození. Ročně bylo provedeno jen několik desítek oplodnění. Dnes se díky klinice Repromeda a těm nejlepším metodám, které při léčbě využívají, narodilo již více než 5000 dětí. V rozhovoru nám lékařka a ředitelka kliniky Repromeda prozradila nové trendy v asistované reprodukci, metody léčby i problémy, se kterými se na klinice setkávají.

Mít vlastní dítě je přáním snad každé ženy. Ne všem se však tato touha daří naplnit hned. I když se s partnerem snaží, dvě čárky na testu ne a ne vidět. A zatímco je okolí uklidňuje, že tomu mají dát čas a neřešit to, biologické hodiny tikají v hlavě čím dál tím hlasitěji. Své o tom ví i, dnes pětatřicetiletá, Lenka, která se s partnerem vlastního miminka dočkala až po dlouhých 6 letech, a to v momentě, kdy začala situaci řešit s odborníky. Reprodukční klinika Repromeda jí dala dar na celý život.

Reprodukční medicína je dnes stále považována za relativně mladý obor. Jejím průlomovým mezníkem se stal rok 1978, kdy se v anglickém Bourn Hallu narodilo historicky první dítě „ze zkumavky“. U nás došlo ke stejné události o 4 roky později, kdy se díky odborníkům z brněnské fakultní nemocnice narodil první chlapeček. Bylo to současně také první umělé oplodnění ve střední a východní Evropě. Moderní technologie však tuto oblast medicíny výrazně posouvají stále dál, a to i díky pokročilým testům, které snižují riziko narození dítěte s genetickými vadami. Tomuto cíli 20 let pomáhá také brněnská klinika Repromeda, díky které přišlo na svět už více než 5000 dětí.

Brněnská klinika Repromeda řeší v posledních letech desítky žádostí pacientů o náhradní matky. Není to však z důvodu aktuálního trendu „hollywoodských hvězd“. Náhradní mateřství často představuje pro některé ženy jedinou a poslední možnost, jak mít vlastní dítě. V Česku lze náhradní mateřství využít pouze v případě, že jsou k tomu u ženy závažné zdravotní důvody. Jak je možné pomoci těmto ženám a co se od náhradních matek očekává?