Česko si dnes připomíná Den válečných veteránů, který každoročně připadá na 11. listopadu. V Brně si současní vojáci a studenti vojenství střihnou slavnostní nástup na počest všech padlých hrdinů. V 11:11 si poté lidé budou moci zasadit vlčí mák na travnaté políčko na Moravském náměstí. Vlastní květy zasadí také školáci. Odvahu a hrdinství mohou lidé oslavit také připnutím symbolického vlčího máku na jakoukoliv část oděvu, zakoupit se dají až do konce listopadu.

Sanitky, terénní auta, náklaďák, desítky generátorů, plicní ventilátory i hračky pro děti přivezli do Kyjeva dobrovolníci organizace Post Bellum. Cesta z Prahy jim trvala pět dní, na místě je přivítal i český velvyslanec Radek Pech.

V prostorách brněnské Staré radnice, kde sídlí například turistické středisko Brna, má vzniknout Institut Paměti národa. Záměru dali zelenou na svém posledním jednání radní. V plánu je, že v budoucnu bude v místech multimediální expozice věnovaná historii a pamětníkům z dob totality 20. století.

Na brněnských pohřebištích si mohou lidé adoptovat hromy známých osobností. Město Brno spolu se Správou hřbitovů tak chtějí umožnit, aby se někdo staral o hroby významných rodáků a zachovala se tak důstojnost náhrobků osobností.

Příběhy našich sousedů je mezigenerační projekt, kdy se žáci setkají s pamětníkem, vyslechnou si jeho příběh a vytvoří o něm rozhlasovou, televizní nebo psanou reportáž. Brněnští radní chtějí přispět na tento projekt tři sta tisíc korun.

Možnost natočit vlastní rozhlasovou nebo televizní reportáž nebo zažít dobrodružnou expedici dostanou desítky brněnských dětí. Radní ve středu schválili dva body týkající se podpory neformálního vzdělávání. Děti z brněnských škol tak budou povídat s pamětníky ze svého okolí.

Kancelář a hlavně studio pro natáčení vzpomínek pamětníků. Takové zázemí poskytne projektu Paměť národa bývalá káznice na Cejlu. Jihomoravská pobočka doplní existující regionální centra v Plzni, v Hradci Králové, Olomouci a Zlíně.

Zhruba pětina Čechů a Češek mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo a nezná události roku 1918. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se přihodilo v roce 1968. Třetina nemá povědomost o únoru 1948 a skoro polovina neví, co znamenal rok 1938. Vyplývá to z výsledků průzkumu o osmičkových výročích, který pro společnost Post Bellum provedla agentura NMS Media Research. Výsledky autoři představili na tiskové konferenci. V červnu na otázky odpovídalo 1004 lidé.

Protiatomový kryt pod Špilberkem, který chtěla do dvou let zpřístupnit veřejnosti obecně prospěšná společnost Americký fond, je ve výrazně horším stavu, než se zdálo. K jeho opravě a zpřístupnění je potřeba víc peněz a víc času, informoval dnes v tiskové zprávě ředitel společnosti Pavel Paleček.