Šest mužů popravených po roce 1948 z politických důvodů v komunistickém Československu mělo přímou vazbu na Plzeň. Nejznámějším popraveným hrdinou byl generál Heliodor Píka. Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé čtyřdílné publikaci tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty. Na unikátní monografii s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu pracovali 15 let.

Pět let nacistického teroru jako by zcela změnilo atmosféru honosné budovy brněnských Kounicových kolejí. Místem, které mělo sloužit studentům obnovené univerzity v moravské metropoli, prošly v roli vězňů desítky tisíc českých odbojářů a vlastenců. Éra tragických poprav v Žabovřeskách začala přesně před osmdesáti lety.

"Okamžitě zastřelit!" Na tento rozkaz znějící z úst sovětského důstojníka v srpnu 1968 nikdy nezapomene dnes již vojenský veterán Otakar Pospíšil. Od popravy ho v srpnu 1968 dělily jen hodiny. Rozsudek si vysloužil sepsáním nesouhlasu s přítomností okupačních vojsk. Plukovníka Pospíšila ocení Jihomoravský kraj ve výroční den 21. srpna pamětní medailí za statečnost.

V sobotu to bude 70 let od popravy československé političky a právničky Milady Horákové, která se v 50. letech 20. století stala obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů. Horáková je jedinou ženou popravenou v Československu.

Den památky obětí komunismu a zároveň sedmdesátileté výročí od popravy Milady Horákové si budou 27. června připomínat i lidé v Brně. Masarykova univerzita a Mendelova univerzita vyvěsí na svých budovách černé prapory, připojí se i Fakulta strojního inženýrství VUT. Magistrát naopak žádnou pietní akci nepořádá, nevyvěsí černý prapor ani portrét Milady Horákové.

Brno si společně s celou republikou dnes připomíná 51 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Srpnové události let 1968 a 1969 si vyžádaly nemalé oběti na životech. Tváří v tvář smrti stál i brněnský voják Otakar Pospíšil. Od popravy ho dělily pouhé hodiny. Důvod? Jako voják se nedokázal smířit s okupací, vydal se k ruským jednotkám a mezi vojáky i velení začal rozdávat svůj písemný nesouhlas s okupací. Za to si vyslechl trest zastřelením. Naštěstí se tak nestalo.

Političku, která do posledních minut svého života zůstala věrná masarykovským ideálům svobody a demokracie, oběsili před 65 lety na základě rozsudku v procesu zrežírovaném komunistickým režimem. Památku jediné ženy odsouzené v politickém procesu k trestu smrti připomínají pietní shromáždění.