V úterý 12. dubna se na Hvězdárně a planetárium Brno odehraje zcela výjimečná přednáška. Jiří Grygar zde v premiéře odvypráví svůj pohled na vesmír v minulém roce – Žeň objevů 2015. Světově ojedinělý přehled oslaví již 50. narozeniny a v Brně zazní – již tradičně – v premiéře.

V rámci oslav výročí 150 let Mendelova genetického objevu byla slavnostně odhalena a do Mendelova muzea následně umístěna časová schránka Kentico. Na otázku „Co by podle Vás mělo být za 50 let jinak?“ mohou lidé z celého světa svými vzkazy odpovídat ještě následujících 150 dní.

„Co by podle Vás mělo být za 50 let jinak?” Tuto otázku položilo lidem na celém světě Kentico, brněnská IT společnost vyvíjející software pro komplexní řešení firemního online marketingu. Veškeré odpovědi budou uloženy v digitální podobě na harddisk a vloženy do časové schránky.

Oslavy 150. výročí přednášek, jimiž Johann Gregor Mendel položil základy genetiky, završí v červenci audiovizuální show na nádvoří kláštera augustiniánů na Starém Brně. Výpravnou projekci na zdech kláštera, kde Mendel působil a pěstoval pokusné rostliny, doplní hudba v podání Filharmonie Brno.

Brno si připomíná 150. výročí první přednášky Johanna Gregora Mendela, na které stojí základy genetické vědy. Mendel vystoupil se svými objevy v tehdejší německé škole v Jánské ulici, kde je dnes od dopoledních hodin k vidění výstava věnovaná škole. Zahájení se zúčastnila necelá stovka lidí. Součástí připomenutí výročí jsou i besedy a další akce.

Výstavy, besedy a další akce připomenou v neděli v Brně 150. výročí přednášky, na které stojí základy genetické vědy. V tehdejší německé škole v Jánské ulici se svými objevy vystoupil před členy Přírodovědného spolku řeholník a badatel Johann Gregor Mendel. Druhá část přednášky nazvané Pokusy s hybridy rostlin následovala o měsíc později. Vědecký svět Mendelovy myšlenky docenil až s velkým odstupem, nyní jej však vnímá jako jednoho z otců moderní přírodovědy.

Základní kámen brněnské právnické fakulty našli dělníci při opravách sklepa budovy na Veveří. Ležel nedotčený v zemi 86 let. Uvnitř se patrně skrývá listina s podpisem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, který se slavnostního uložení kamene v roce 1928 osobně zúčastnil. Listinu lze vyjmout až po dohodě s památkáři.

Vědci z Masarykovy univerzity objevili enzym, který v raném stádiu vývoje člověka rozhoduje o budoucím účelu kmenových buněk. Právě malá bílkovina s označením PTP1B je zodpovědná za to, zda se konkrétní buňka stane základem vnitřních orgánů, anebo nervového systému. Objev lze v budoucnu využít k přípravě účinných léčebných buněk například při některých neurodegenerativních onemocněních.