Pizza ho poprvé uchvátila ve třinácti letech, ve čtyřiceti se rozhodl představit Brnu chuť pravé italské pochoutky se vším všudy. Petr Kolář přebudoval prostory bývalého nonstopu v malebnou pizzerii, v níž se za tónů jižanské hudby odehrávají gurmánské zážitky.

Připravuje ženy na porod, poskytuje psychickou podporu a ve své péči využívá i bylinky. Brněnská dula Háta Píše se už několik let věnuje rodičkám, jež si přejí v nejdůležitějších chvílích svých životů cítit oporu v člověku, který ví, jak vypadá ideální porod.

Do života Tomáše Bursy vstoupila před lety rakovina žaludku. Prognóza byla nejistá a během nejtěžší fáze léčby pobýval na chalupě bez vody, topení a s minimem finančních prostředků. Dostal však druhou šanci a chce ji maximálně využít. Začal s tvorbou adventních kalendářů, které osobně rozváží dětem hospitalizovaným na onkologických klinikách po celém Česku. Kalendáře a Tomášovo odhodlání však neznají hranic a jeho snem je nadějí a láskou uzdravit celou nemocnou Evropu.

Jiří Szotkowski (52) ví o šnecích doslova první poslední. Aby také ne, ve Vlkoši u Kyjova na Hodonínsku má jednu z největších šnečích farem v republice, na které žije tisíce tvorů s ulitami. Hlemýždě dokáže nejen vychovat, ale také z nich připravit vybrané pochoutky, jimiž nepohrdnou ani zarytí odpůrci kulinářských experimentů.

Téměř pětatřicet let jezdí za Janou Tošnarovou (79) trávit dovolenou do brněnské Travní ulice čtyřnozí hosté. Pobyt u oblíbené milovnice zvířat si nemůžou vynachválit. Však také z tamního psího hotelu, který je nejstarším svého druhu v Česku, žádný host nikdy neutekl.

K velikonočním tradicím neodmyslitelně patří zdobení kraslic. Nejinak je tomu ve Vacenovicích na Hodonínsku, kde už téměř osmdesát let chodí lidé z širokého okolí obdivovat výtvory Marie Jakubíčkové. Na vajíčka škrábe tradiční vzory odkazující na  rodnou obec a krajinu jižní Moravy.

V soukromém životě podniká v právu a nemovitostech. Denně se schází s řediteli velkých firem, s nimiž dojednává obchody. Jakmile ale z práce přijde domů, odhodí počítač do kouta, nasadí batoh, připraví fotoaparát a vyráží do celého světa prozkoumávat opuštěné objekty. Kvůli unikátním snímkům se urbexerka Alex klidně nechá prohnat smečkou zuřivých psů.

Sháníte šroubky, těsnění, rozbila se vám forma na bábovku nebo vám chybí součástka, kterou ani nedokážete pojmenovat? Snad každý Brňan žijící v centru měl na takové situace jasné řešení – cesta za Cimrmanem. Nikoliv do divadla, ale na Masarykovu ulici do legendárních domácích potřeb. Ty jsou bohužel již minulostí, cedule “zavřeno” visí na dveřích po dlouhých třiceti letech.

Těžko byste v Brně hledali většího patriota, než je tramvaják Renda. Dětství strávil na fotbale a hokeji za Lužánkami, svoje milované Brno projíždí křížem krážem už 25 let. A i přes ta léta se pokaždé dojme, když vidí věže Petrova a řekne si: kurňa, tady su doma.