Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Novináři by měli být podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa voleni a měli by stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Přes léto Filip hodlá připravit zákon, který by takové změny v Česku zavedl. S odvoláním na Filipa to dnes napsal server iHNED.cz. Zástupci dalších sněmovních stran podobné úvahy většinou odmítli.

Počet nehod na železničních přejezdech neklesá. I přesto, že do rekonstrukce a modernizace přejezdů bylo investováno více než 2,5 miliardy korun, se počty nehod v letech 2013 až 2017 nesnížily. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad.

Následující roky budou v tuzemsku velmi bohaté na volební klání všeho druhu. Organizace voleb není jednoduchá, není levná a je založena na participaci celé řady subjektů. Tím otevírá možnosti měřit, zda si všichni zúčastnění při organizačních aktivitách počínají stejně efektivně.

Ani přes postupné utěsňování mezer v daňové legislativě, kterými tradičně utíkají daňové příjmy státní pokladny, se defraudace a úniky nedaří zastavit. Dle posledních zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu totiž „berňáku“ ročně proteče mezi prsty přes 100 miliard Kč. Proč?

Mimořádné jednání Rady Jihomoravského kraje, které se uskutečnilo v úterý 4. listopadu 2014, rozhodlo o tom, že kraj provede mimořádný audit smluvního vztahu mezi Jihomoravským krajem a společností Letiště Brno a prověří též další významné společnosti ve vlastnictví kraje.