Den boje za svobodu a demokracii si po třiatřiceti letech od Sametové revoluce připomínají lidé v moravské metropoli. Letošní program studentského festivalu Brněnský sedmnáctý ukáže svobodu v kontextu války na Ukrajině i ruského politického režimu.

Evropa si ve čtvrtek připomíná čtyřiaosmdesáté výročí takzvané Křišťálové noci, kdy se se v nacistickém Německu, Rakousku a Sudetech odehrál masový protižidovský pogrom. Na událost, při které se útočilo na židovské obchody i synagogy, vzpomněla symbolickým gestem také moravská metropole.

Záhadný poklad čekal několik desítek let na svého objevitele na půdě jednoho z brněnských domů. Pod usedlou vrstvou prachu ležely netypické fotografie tehdejších obyvatel jižní Moravy. Obličeje, které neznámý autor na souboru skleněných negativů zachytil, dnes už nikdo nepoznává. Mnohé z nich ale pravděpodobně nepotkal hezký osud.

Po kritice činů Vladimira Putina se nesměl věnovat své celoživotní vášni. Dlouhý konflikt mezi láskou k rodné zemi a nesouhlasem s politickým režimem ale vyvrcholil pro Andreje Zubova až letos, kdy historik poznal, že pro něj v Rusku není místo. Pod křídla si odborníka vzala brněnská univerzita.

Víkendové demonstrace se zúčastnilo zhruba tři tisíce odpůrců vládních opatření. Někteří se na pražskou Letnou vydali s transparenty, jiní si zase připnuli na oblečení žlutou židovskou hvězdu. Právě podobné placky s tímto symbolem doplněným o nápis „Ne očkovaný“ nechal vyrobit známý plzeňský neonacista vystupující pod jménem Arnošt Hibler.

Vzpomínky pamětníků, diskuze i Modlitba pro Martu. Na několik míst moravské metropole přišli dnes Brňané oslavovat svobodu a demokracii a zavzpomínat na přelomové listopady 1939 a 1989.

Včera v Brně proběhlo hned několik domovních prohlídek u lidí, kteří stojí za nakladatelstvím Guidemedia. Policie řeší vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která holokaust popírá. Nakladatelství se již delší dobu věnuje vydáváním protižidovské a nacistické literatury, v minulosti vydalo i samotné projevy Adolfa Hitlera nebo antisemitskou publikaci Jedovatá houba od nacistického spisovatele Ernsta Hiemera. Prozatím nebyl nikdo zadržen ani obviněn, ČTK to řekl advokát dotyčných Robert Cholenský. Městské státní zastupitelství zatím případ odmítá komentovat.

Ačkoli se může satira druhé světové války zdát jako příliš troufalý nápad na filmové, nebo vlastně jakékoli zpracování, režisér a komik Taika Waititi, který si ve filmu taktéž zahrál, to zvládl nad očekávání. Příběh dává nahlédnout do dětské mysli v čase jedné z nejhrůznějších etap světových dějin a nenásilně vyzývá k zamyšlení nad emickým pohledem na válku v kontextu Třetí říše.

V pátek uplynulo 80 let od vstupu německých vojsk na území tehdejší druhé československé republiky. Oběti následujících dnů a let uctila primátorka Markéta Vaňková v brněnské káznici, která za války sloužila jako věznice gestapa. O vzpomínky na tuto dobu se přímo na místě podělily pravděpodobně poslední žijící pamětnice, Zdena Zajoncová a Venuše Štefková.

Proti návrhu aktualizace zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje se svým podpisem vyslovily tisíce lidí. Archy s připomínkami a podpisy doručili jejich zástupci do podatelny krajského úřadu. Nelíbí se jim umístění čtyřpruhové silnice či dálnice 43 ve stopě tzv. Hitlerovy dálnice, která vede přes Brno a zároveň negativně zasáhne i některé obce severně od Brna. Za odpůrce to sdělil Petr Firbas. Návrh aktualizace vychází ze studie, kterou si kraj dal zpracovat a jejíž výsledky představil loni v prosinci.