Miroslav Novotný z Brna byl vždy tím, kdo neváhal pomoci ostatním, ať už šlo o sousedy, oběti tornáda nebo lidi zasažené povodněmi. Teď se ale sám ocitl v těžké životní situaci. Po neúspěšné léčbě leukémie ho čeká další transplantace kostní dřeně a dlouhé měsíce náročné rekonvalescence. Kvůli výpadku příjmů a vysokým nákladům proto založil sbírku, která mu má pomoci zvládnout nejtěžší období jeho života.

Brněnští vědci spolu s dalšími odborníky vyvíjejí a testují nové látky pro léčbu akutní myeloidní leukémie (AML), která je vůči současné terapii rezistentní. Zaměřili se na potlačení aktivity kasein kináz 1 (CK1). Tyto enzymy regulují buněčné signály, zejména ty, které buňky AML využívají pro růst a přežití. Snahou je látky přivést do fáze klinického testování u lidí, informoval za Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) Ondřej Hušek.

Jako malé modely pacientů používají ve Fakultní nemocnici Brno speciální myši. Na malých vyšlechtěných zvířátkách za tisíce korun, odborníci provádí experimenty, které napomáhají lidem s akutní leukémií. Při výzkumu sledují průběh nemoci konkrétního pacienta a zkouší nové léčebné postupy.

Odborníci z Brna se posunuli ve výzkumu léčby nejčastějšího typu leukemie u dospělých lidí. Tým z Masarykovy univerzity (MUNI) a Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) získal americký patent na využití GAB1 inhibitorů jako léku na tuto zákeřnou nemoc.

Budou to už téměř dva roky, co lékaři tehdy čtyřleté Lucince z Brna diagnostikovali onkologické onemocnění. Vážná nemoc zaskočila celou rodinu o to víc, že všichni se v té době těšili z narození její sestry Moničky. Radost tak vystřídal smutek a strach z neznámého.

Na začátku byl několikatýdenní kašel. Když se tehdy tříletá Verunka z Brna začala navíc zadýchávat a předepsané léky nepomáhaly, dostali rodiče strach, že se jedná o projev alergie nebo astmatu. Po vyšetření v nemocnici byla hospitalizována s podezřením na zápal plic, ale po podrobném rozboru krve a ultrazvuku přišla šokující zpráva, jednalo se o akutní leukémii.

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Jejich práci v dalších čtyřech letech podpoří peníze z evropských fondů. Zkoumané látky chtějí vědci nabídnout farmaceutickým firmám, což se u některých z nich již podařilo.

Možnosti usnadnění léčby rakoviny zkoumá brněnská studentka Pavlína Janovská z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Její práce s názvem Úloha migrace v patogenezi chronické lymfocytární leukémie nyní získala třetí místo v prestižní soutěži Cena Sanofi za farmacii. Ocenění mladé vědkyni osobně předal nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn.

Nová metoda pomůže lékařům odhadnout, jak budou pacienti s chronickou lymfocytární leukémií reagovat na nejmodernější léčbu. Odborníci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno pro ni získali český patent, informovaly dnes obě instituce ve společné zprávě. Metoda je založená na měření hladiny molekul, které regulují činnost B-lymfocytů, tedy buněk imunitního systému, jež při leukémii podléhají rakovinnému bujení.

Vědci objevili dosud nepopsanou dědičnou krevní nemoc, která se projevuje sníženým počtem krevních destiček. Vzácná genová mutace zvyšuje riziko propuknutí leukémie. Na dlouholetém výzkumu pracovali experti z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s laboratořemi v Itálii a Spojených státech.