Už zhruba tři desítky let probíhá odstraňování starých ekologických zátěží, k čemuž se zavázal stát po revoluci. Podle letošní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je ale tempo pomalé, nestíhají se původně zamýšlené termíny a v některých lokalitách odstraňování zátěží způsobených za minulého režimu ani nezačalo. Podle Asociace sanačních společností bez změny koncepce a přístupu bude vypořádání ekologických závazků státu trvat ještě desítky let a v některých případech nemusí být dokončeno vůbec.

Pár minut po půl páté, na Malinovského náměstí v Brně, zkouší slovy „komunismus je svinstvo“ jeden z organizátorů setkání mikrofon. Funguje. Z reproduktorů spustí předčítání, jméno za jménem, oběť za obětí. Připomínka těch, které komunistický režim násilím připravil o život – popraven nebo zabit při přechodu hranic, zní vždy dodatek. Následuje další. „Jan Červinka. Popraven.“ „Já jsem Červinka!“ Odpovídá nahranému hlasu rozjařeně asi desetiletý chlapec, který prochází okolo se svým kamarádem, aniž by tušil, o co se jedná.

Spolek Společně Brno ve spolupráci s Milionem chvilek dnes na jednom z domů na náměstí Svobody v Brně vyvěsil plachtu připomínající oběti komunismu. "Chtěli jsme tím připomenou zrůdnosti komunismu a to, za kolik obětí komunismus může," řekla ČTK za Společně Brno Hana Strašáková. Na plachtě o velikosti 12 x 7,6 metrů jsou fotografie lidí, jež zlikvidoval komunistický režim, pod nimi jmenný seznam a velký nápis Zavražděni komunisty.

Brňané včera pořádně oslavili třicet let svobody. Mimo jiné se také pojmenoval park mezi Rooseveltovou ulicí a Místodržitelským palácem u průchodu do ulice Běhounské po oběti komunistického režimu Danuši Muzikářové.

Symbolická třicítka. Třicet let od pádu komunistického režimu v zemích Evropy a třicet zapojených měst, která rozsvítí významná místa. Toto výročí připomene napříč státy iniciativa Díky, že můžem. K té se letos připojí také Brno. První výročí připadá na zítřek, kdy se rozsvítí hned dvě brněnská divadla a fontána u Janáčka.

Oběti vraždění nebo perzekuce komunistického režimu budou mít v Brně díky projektu Poslední adresa své pamětní desky. První z nich bude věnována Josefu Robotkovi, významnému protinacistickému odbojáři, kterého nechal v 50. letech popravit komunistický režim.