Po více než sedmdesáti letech se na Šilingrovo náměstí vrátila pamětní deska muže, podle kterého nese veřejné prostranství v centru Brna jméno. Připomínka kněze, říšského poslance a národního obrozence, který slovy bojoval proti Němcům, zmizela z místa patrně po komunistickém převratu. Nyní město připomínku vlastence obnovilo.

Nečekané spojení se zrodilo v Brně, kde si před říjnovými komunálními volbami plácli komunisté a kontroverzní hnutí Slušní lidé. Do party uskupení nazvaného Restart pro Brno se zapojili také zemanovci a nezávislí kandidáti pro město. Společnými silami chtějí proniknout do brněnského zastupitelstva i na radnice městských částí.

Den památky obětí komunismu a zároveň sedmdesátileté výročí od popravy Milady Horákové si budou 27. června připomínat i lidé v Brně. Masarykova univerzita a Mendelova univerzita vyvěsí na svých budovách černé prapory, připojí se i Fakulta strojního inženýrství VUT. Magistrát naopak žádnou pietní akci nepořádá, nevyvěsí černý prapor ani portrét Milady Horákové.

Městský výbor KSČM v Brně podal ústavní stížnost na výsledky říjnových komunálních voleb v Brně a na městské časti Brno-střed. Krajský soud již v minulých týdnech změnil výsledek voleb v Brně - Kohoutovicích, komunistické straně uznal o 600 neoprávněně nezapočítaných hlasů více, čímž získali v městské části mandát. Komunisté však chtějí přepočet i v případě brněnského středu a magistrátu.

Oficiálně se současná Komunistická strana Čech a Moravy od režimu, který tu pod taktovkou "spřáteleného" Sovětského svazu vládl přes čtyřicet let, distancovala. Čas od času však od přiletí vlaštovka, která nám ukazuje, že v hlavách a srdcích dnešních komunistů pořád minulý režim září příkladností jako rudá záře nad Kladnem. A kdyby se v roce 1989 necinkalo klíčema, mohlo být mnohem líp. Tedy aspoň v Brně.