Klasickou hudbu poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, na koncerty ale lidé vyráží spíše výjimečně. Roli přitom hraje cena, dostupnost i dramaturgie. Přesto má klasická hudba v Česku silné kořeny a Češi mají velmi blízko k odkazu skladatele Antonína Dvořáka, jak ukázal aktuální průzkum z března 2026 pro festival Dvořákova Praha. Zároveň však zůstává značný prostor pro to, aby si více lidí našlo cestu ke koncertnímu zážitku naživo. Sběr dat byl pro festival Dvořákova Praha realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Ke klasické hudbě mají lidé v Česku poměrně silný vztah – podle aktuálních dat ji pravidelně poslouchá přibližně každý desátý. Blízký je jim i odkaz skladatele Antonína Dvořáka, kterého podle březnového průzkumu pro festival Dvořákova Praha zná 98 % Čechů. Ve společnosti však stále zůstává prostor pro to, aby si k živým koncertům i ke klasické hudbě jako takové našlo cestu ještě více posluchačů. 

Hudbě se začal Patrik Červák, který bydlí posledních deset let v Brně, věnovat už ve čtyřech letech. Od flétny, přes klarinet a klavír nakonec skončil u dirigování. To mu ostatně předpověděla jeho první učitelka v umělecké přípravce. Jak vypadá práce dirigenta, a co je podle něj na klasické hudbě ojedinělé? I na to jsme se ptali v dalším dílu seriálu (Ne)obyčejní.

Netradiční funkci měla včera večer síň krematoria na brněnském Ústředním hřbitově. Místo pozůstalých se v ní shromáždili návštěvníci koncertu Brno Contemporary Orchestra, který se věnuje současné vážné hudbě.

Letošní, v pořadí již XXVII. ročník Mezinárodního kytarového festivalu, opět představí milovníkům klasické hudby světově proslulé kytaristy v mimořádně kvalitní dramaturgii. Tu po odborné stránce zaštiťuje Česká kytarová společnost, o.s., pod vedením doc. Mgr. Vladislava Bláhy, ArtD, z brněnské JAMU.

Filharmonie Brno na podzim odehraje v Besedním domě dva koncerty se světoznámým francouzským akordeonistou Richardem Gallianem. Zazní klasika i argentinské tango. Pětašedesátiletý Galliano spolupracuje s mnoha osobnostmi jazzové i vážné hudby a momentálně je jediným hráčem na akordeon a bandoleon, který nahrává pro prestižní vydavatelství Deutsche Grammophon.

Český filharmonický sbor Brno si vydobyl nejen mezinárodní renomé, ale získal i řadu prestižních cen a stal se pravidelným hostem na nejlepších festivalech klasické hudby po celém světě. Ani to ale k poklidnému fungování nestačí. "Filharmonický sbor má velké existenční starosti," říká zakladatel, sbormistr a dirigent sboru Petr Fiala.

Více než dvacetiminutovou skladbu Atom Heart Mother z repertoáru skupiny Pink Floyd zařadila na svůj koncertní program Filharmonie Brno. Uvede ji třicátého a jednatřicátého ledna spolu s díly soudobých skladatelů - Američana Johna Adamse a nedávno zemřelého Brita Johna Tavenera. Oba koncerty se uskuteční v Richard Adam Gallery v bývalé továrně Vaňkovka, kde filharmonie v posledních sezonách pravidelně hrává své alternativně laděné programy.

Jubilea čtyř významných hudebních skladatelů 20. století připomene příští týden koncert v brněnském Sále Břetislava Bakaly. Vystoupí soubor Brno Contemporary Orchestra, který se věnuje moderní a soudobé vážné hudbě.