Dnes si připomínáme pro křesťany nejsvátečnější den v roce - Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděli. Tento den by se měl nést v duchu velkých oslav.

Svatý velikonoční týden se dostává do své poloviny, dnes je Zelený čtvrtek. Hospodyňky, vstaly jste dnes hodně brzy, abyste doma zametly ještě před východem slunce? A co jste dnes snídali? Pečivo s medem? Pokud ano, tak by vás neměl tento rok uštknout had ani štípnout vosa. K obědu nezapomeňte na něco zeleného a ideálně ho zapijte zeleným pivem.

Dnes si připomínáme třetí den Svatého týdne, tedy takzvané Šedivé úterý. Ještě ani dnes, podobně jako na Modré pondělí, se ve spojitosti s Ježíšem Kristem nic významného nestalo. Přesto se však s dnešním dnem pojí některé tradice, které bychom měli dodržet.

Polovina Brna zůstala v troskách po bombardování města na konci války ze strany Sovětů v roce 1945 a Američanů o rok dříve. Útočili na německé cíle. Ničivější byly podle historika nálety spojeneckých bombardérů, kdy americké letouny nesly mnohem ničivější pumy pro bombardování průmyslových areálů. Sovětská letadla nesla menší munici pro menší cíle, řekl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. Příští týden uplyne 80 let od zahájení sovětských náletů na Brno.

Mentální anorexie není jen výmysl dnešní doby. Dnešní badatelé se shodují, že poruchou příjmu potravy nejspíš trpěla i rakouská císařovna Alžběta Bavorská, manželka císaře Františka Josefa. Nasvědčují tomu totiž její zdravotní problémy i chování.

Počet výjezdů pyrotechniků v Jihomoravském kraji kvůli nalezené munici z druhé světové války neklesá, každým rokem jich evidují 350 až 400. Nejčastěji jde o nálezy dělostřelecké munice, nejčastějšími lokalitami jsou Břeclavsko, Brněnsko a Brno-město. Novinářům to řekl vedoucí oddělení brněnské expozitury Pyrotechnické služby Policie ČR Radek Žemlička. Letos uplyne 80 let od konce války.

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. V pátek tomu bylo přesně 104 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek, spisovatel, který je neodmyslitelně spjatý s Lipnicí nad Sázavou. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.

Pamětní desku odbojáři Petru Křivkovi odhalili na brněnském Ústředním hřbitově zástupci Sdružení Paměť, města Brna a rodné obce Kobylí. Křivka se účastnil protirakouského, protinacistického i protikomunistického odboje. V roce 1951 byl popraven komunisty. Deska připomíná jeho odvahu a oběť za svobodu.

Na konci druhé světové války nacisté přebudovali čtyři jeskyně v Moravském krasu na podzemní továrny, aby ochránili výrobu před spojeneckými nálety. Prostory tím ale nenávratně poškodili. Pátou jeskyni zachránil místní jeskyňář, který upozornil na riziko záplav.

Ostrava patřila ke specifickým místům, kde se příchod industriální revoluce ruku v ruce s problémy moderní doby odrazil obzvláště silně. Jedním z úskalí doby byl i nezřízený alkoholismus. Fenomén doby se za ostravskými dělníky na přelomu 19. a 20. století vydal zkoumat známý brněnský lékař a vědec Rudolf Wlassak.