Brněnský Masarykův okruh, tak jak jej známe dnes, existuje od roku 1987. Závodní trať tohoto jména však hostí motoristický sport už od roku 1930. Kdysi měřila skoro třicet kilometrů a vedla několika vesnicemi a současnými městskými částmi.
Za víc než osmdesát let existence hostil okruh tisíce závodů a miliony diváků. Peníze na jeho stavbu poskytla prezidentská kancelář a první český prezident zároveň souhlasil s tím, aby první závodní trať v Československu nesla jeho jméno.
Původní konfigurace okruhu zahrnovala tři běžně užívané silnice na západ od Brna. Vedla přes Bosonohy, Nový Lískovec, Pisárky, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Veselku a zpět do Bosonoh. Její pozůstatky jsou Brňanům dobře známé, jde o stavby dvou věží a dalšího zázemí na silnici mezi Novým Lískovcem a dnešní městskou částí Bosonohy. Bohužel již nejsou nijak udržované nebo chráněné a jediné, co připomíná slavnou minulost tohoto místa, je pamětní deska, která tam byla umístěná při osmdesátém výročí od založení Masarykova okruhu.
V třicátých a čtyřicátých letech brněnská trať hostila ty nejslavnější piloty a značky vozů své doby. Vítězi velkých cen Československa se stali například Louis Chiron, Hans Stuck nebo Rudolf Caracciola.
V roce 1949 se poprvé jelo na trati zkrácené na 17,8 kilometrů. Změněný byl také směr jízdy, kdy se vyjíždělo tradičně z Bosonoh, nejelo se však k Novému Lískovci, ale směrem na Popůvky, před kterými se trať stáčela k Žebětínu. Tehdejší Velkou Cenu automobilů sledovalo neuvěřitelných tři sta osmdesát tisíc diváků a v závodě zvítězil britský jezdec Peter Whitehead na voze Ferrari.
Do statistik závodu se významně zapsal i slavný Giuseppe Farina. Zápis to však nebyl slavný. V prvním kole v zatáčce mezi Žebětínem a Kohoutovicemi vyletěl mimo trať a při nehodě zahynuli dva diváci a dvanáct jich bylo zraněno. Tato šikana dodnes nese Farinovo jméno a událost připomíná památník.
Ze závodu, který se stal pro Brno bohužel posledním v nejvyšší automobilové kategorii, existuje krátký filmový záznam. Ten zahrnuje přípravu závodu (v záběrech je vidět například thajský princ Bira), jeho start, průjezdy závodníků cílovou rovinkou nebo zatáčky v Kohoutovicích.
Následující roky starého okruhu znamenaly rozmach zejména motocyklového sportu, ale automobilové závody z Brna nevymizely. Další zkrácení trati nastalo v roce 1964, kdy došlo k vypuštění úseku přes Žebětín a trať tak měřila necelých čtrnáct kilometrů. Dlážděné části okruhu nahradil asfalt a zlepšila se bezpečnost jezdců i diváků.
Poslední závod se na staré trati jel v roce 1986. Okruh v té době už nevyhovoval bezpečnostním předpisům mezinárodní federace pro automobilový sport.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
