St 9. 9. 2026
Fotbal

Ve hře o nový Národní stadion je vedle Prahy i Brno

Aapelikan3 minuty čtení20. 9. 2013, 11:40
Stadion za Lužánkami, vizualizace: Petr Hrůša
Stadion za Lužánkami, vizualizace: Petr Hrůša

Pořádat Euro 2020 spolu s dalšími evropskými zeměmi také v Česku, to je cíl, který si vytyčila Fotbalová asociace ČR. Strahov, Eden, Letná, Letňany. To jsou pražské varianty míst, kde by mohl vyrůst Národní stadion. V úvahách šéfů českého fotbalu včele s Miroslavem Peltou je ale i varianta postavit Národní stadion v Brně.

Nejvýznamnější turnaj starého kontinentu se bude hrát netradičně na 13 stadionech po celé Evropě. Z normy 50 tisíc sedaček učinila UEFA dvě výjimky. Šanci tedy mají i dvě města se stadionem pro 30 tisíc diváků.

Takový ale v Česku nestojí. Fotbalová asociace má v tuto chvíli na stole pět variant: „Jednalo by se o zásadní přestavbu Rošického stadionu na Strahově, nebo přistavění patra arény v Edenu, kde hraje Slavia či přestavbu stadionu na Letné, kde hraje Sparta. Další možností je vybudovat stadion v Brně, na místě někdejšího fotbalového stánku za Lužánkami. Pátou variantou je pak výstavba úplně nového Národního stadionu na „zelené louce", patrně v pražských Letňanech, kde se už kdysi uvažovalo o olympijském stadionu,“ přiblížil možnosti Rudolf Řepka, generální sekretář FAČR.

Na rozhodování přitom není moc času, protože nejpozději do 25. dubna příštího roku je potřeba zaslat na UEFA závaznou kandidaturu.

O výstavbě nového stadionu za Lužánkami se hovoří už mnoho let. Po odkoupení do vlastnictví města Brna oddalují realizaci vedle dosud nezajištěného financování soudní spory o pozemky, na kterých jsou přístupové komunikace.

Původní projekt na zmrtvýchvstání fotbalového stánku na stejném místě, na kterém Zbrojovka v roce 1978 vybojovala jediný prvoligový mistrovský titul, je z dílny brněnského architekta Petra Hrůši a je z roku 2009.

Podle jeho představ by investice přišla na dvě miliardy. Vzhledem k ekonomické krizi vznikla posléze levnější varianta o zhruba 500 milionů korun.

I když po novém stadionu volá vedení fotbalové Zbrojovky, hráči, fanoušci i další sportovní veřejnost, zatím se pro dosud nezajištěné financování nedospělo do fáze, aby bylo zahájeno stavební řízení.

„V každém případě musí být tak velká investice financována z více zdrojů. Z rozpočtu státu, kraje, města i s podílem soukromého sektoru,“ je přesvědčen 1. náměstek primátora Robert Kotzian.

Dnešní brownfield za Lužánkami ale není zdaleka jediný, který pro výstavbu nového stadionu připadá v úvahu. Svého času byl primátor Roman Onderka zastáncem jeho výstavbu v oblasti tzv. Západní brány v sousedství kampusu Masarykovy univerzity.
Úplně nejnovější varianta spatřila světlo světa teprve před nedávnem. V souvislosti s projeveným zájmem města o odkup většinového podílu akcií ve společnosti Veletrhy Brno, se stále častěji hovoří o plnohodnotnějším využití výstavního areálu v pisáreckém údolí, který si letos připomíná 85 let své existence.

A právě sem směřuje svůj projekt brněnský ateliér architekta Františka Šmédka. Přestavbou pavilovu Z by podle něj mohla vzniknout víceúčelová sportovní hala pro hokej a míčové sporty a za ním pak nový fotbalový stadion. A pokud by tento záměr podpořila Fotbalová asociace ČR, možná i ten Národní.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
KVÍZ: Vybavíte si bývalé brněnské hospody? Tyto podniky už z mapy města zmizelyKvízy

KVÍZ: Vybavíte si bývalé brněnské hospody? Tyto podniky už z mapy města zmizely

Brno vždy bývalo plné hospod, hostinců a pivnic. Mnohé z nich byly součástí metropole po celé generace. Zatímco některé podniky poslední škopek natočily teprve před pár lety, jiné zmizely už před mnoha dekádami a dnes si je pamatujeme jen díky fotografiím a pamětníkům. Vybavíte si, kde stály a jak se jmenovaly? Otestujte své znalosti v našem hospodském kvízu.

Lahve, knihy nebo ohňostroje. Třídění dává odpadu další šanci a šetří planetuSpolečnost

Lahve, knihy nebo ohňostroje. Třídění dává odpadu další šanci a šetří planetu

Nad zpracováním odpadu v běžném životě přemýšlí většina Čechů. Tento jednoduchý návyk šetří přírodní zdroje, energii i vodu. Pokud odpad skončí ve správném kontejneru, dostane šanci na nový život. Věděli jste, že z recyklovaných materiálů vznikají části oděvů, nábytek nebo dokonce ohňostroje?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook