pátek 6. prosince 2019 Mikuláš

Adam Ondra jako druhý na světě přelezl stěnu Dawn Wall. S časem 8 dní posunul hranice možného zase o kus dál

Dnes v půl jedné ráno našeho času dokončil Adam Ondra volný přelez stěny Dawn Wall považované za jednu z nejtěžších vícedélkových cest světa. Jde teprve o druhý volný přelez na světě. V téměř kilometr vysoké kolmé stěně strávil společně se spolulezcem Pavlem Blažkem celkem 8 dní.

Dosud jediný přelez tak zkrátil o 11 dní a svým výkonem posunul hranice možného zase o kus dál. Dva měsíce po tom, co ovládl letošní mistrovství světa v lezení na obtížnost, tak Ondra slaví další úspěch.

Do Dawn Wall, takřka kilometrové kolmé stěny masivu El Capitan v Yosemitském národním parku a dosud asi nejtěžší velké stěny světa nastoupil Adam Ondra s jističem Blažkem v pondělí 14. listopadu ve 2:46 ráno místního času. Po 8 dnech, v pondělí 21. listopadu v 15:30 místního času, byl na jejím konci, a ukončil tak teprve druhý volný přelez této cesty na světě. Rychlost, s jakou Adam postupoval, byla i vzhledem k tomu, že je na velkých stěnách trochu nováčkem a v Yosemitech lezl vůbec poprvé, mezi lezeckou komunitou považována za senzační.

"Je to jak na Vánoce. Dolezli jsme nahoře k prvnímu stromu, začalo sněžit a teprve tehdy bylo jasné, že se mi splnil sen. Perfektní načasování," popsal Adam emotivně první pocity těsně po přelezu. 

Přelez proběhl jako tzv. "single push", kterým se označuje přelez bez přerušení pouze s nutným nocováním ve stěně. Termín "volné lezení" pak označuje způsob, kdy se různé jisticí pomůcky jako lano, vklíněnce, skoby používají jen jako jištění ve smyslu ochrany před pádem na zem, ale ne pro postup vzhůru. "Nahoru se člověk dostává jen vlastní silou za pomoci chytů a nerovností, které samotná skála nabízí," vysvětlil Adam Ondra v dřívější zprávě. Tento styl je považovaný mezi lezci za čistší a hodnotnější, protože v lezení, tak jako v mnoha jiných sportech, nejde jen o to, že něčeho dosáhnete, ale je to především o tom, jak toho dosáhnete. Je to rozdíl oproti tzv. technickému lezení, kdy jsou jistící pomůcku využívány i k postupu vzhůru.

Ondra přelez zahájil velmi rychlým postupem a za první dva dny překonal 13 délek z celkových 32. Většinu času v těchto dnech navíc absolvoval kvůli příliš teplému počasí v nočních hodinách. Po dni odpočinku v zavěšeném stanu, kdy horko vystřídal sníh a špatné počasí, ho čekala čtvrtý den vůbec nejtěžší délka z celé stěny a také nejsmolnější den ze všech. 14. délka se ukázala být jediným zádrhem v jinak plynulém postupu. Po sedmi neúspěšných pokusech musel Adam Ondra den ukončit a doufat, že ten následující bude lépe. Na konci čtvrtého dne vzkázal: "Dneska jsem lezl hrozně špatně. Byl jsem příliš nervózní, příliš pod tlakem. Potřeboval jsem sedm pokusů na překonání místa, které jsem nikdy předtím nepovažoval za problematické." 

Již následující den byl ale zpět v kondici a rychle překonal obě nejtěžší délky celé cesty - 14. a 15. Šestý den pak byl ve znamení překonání komplikované 16. délky a dalších pěti délek k tomu. Jelikož žádnou ze zbývajících 11 délek nepovažoval Ondra za problematickou, zasvěceným začínalo být jasné, že to už nemůže skončit jinak než úspěchem. Kvůli špatné předpovědi počasí ale skvěle začatý den ukončil a vrátil se do zavěšeného základního tábora. Tam nakonec strávili s Pavlem celý sedmý den nuceným odpočinkem právě kvůli špatné předpovědi. Jakoby si skála chtěla jejich přítomnost ještě trochu užít. 

Pršelo i v pondělí ráno, ale Adam byl odhodlaný přelez dokončit. Obrovskou rychlostí a za stále se zlepšujícího počasí po necelých pěti hodinách hlásil přelezených 7 délek a do konce čtyři poslední. Za další necelé tři hodiny stál nahoře a mohl slavit úspěch, který je dalším milníkem v lezecké historii. 

V čem je Adamův přelez hodnotný?

Dawn Wall je považována za nejtěžší velkou stěnu na světě. Poprvé byla volně přelezena v lednu 2015, což bylo považováno za obrovský zlom v historii lezení. Tommymu Caldwellovi a Kevinu Jorgesonovi, kteří přelez po 19 dnech ve stěně dokončili, gratuloval i prezident Obama a dostali se do hledáčku mainstreamových médií. Adam Ondra, považovaný za jednoho z nejlepších lezců světa, je teprve druhý, kdo cestu volně přelezl a navíc ve výrazně kratším čase 8 dní. Je to další posunutí lezeckých možností.

Dobrý 3D nákres stěny a cesty udělal NYtimes.com, kde je online k vidění.

Co je to volný přelez?

V lezení, tak jako v mnoha jiných sportech, nejde jen o to, že něčeho dosáhnete, ale je to především o tom, JAK toho dosáhnete. Adam Ondra cílí na styl, který by byl v lezecké terminologii označen jako single push a volný přelez. Jde o to, že:

1) Single push, neboli na jeden zátah, znamená, že od chvíle, kdy Adam do stěny nastoupí k ostrému pokusu, tak stěnu neopustí. I nocování probíhá ve stěně v zavěšených stanech, tzv. portaledge. Do stěny si proto Adam společně s jističem Pavlem v dnech před nástupem natahali dostatečné zásoby jídla a vody a založili si tam základní tábor. 

2) Volné lezení spočívá v tom, že se různé jisticí pomůcky jako lano, vklíněnce, skoby používají jen jako jištění ve smyslu ochrany před pádem na zem, ale ne pro postup vzhůru. "Nahoru se člověk dostává jen vlastní silou za pomoci chytů a nerovností, které samotná skála nabízí," vysvětlil Adam. Je to rozdíl oproti tzv. technickému lezení, kdy jsou jistící pomůcku využívány i k postupu vzhůru.  

Jak vypadal život ve stěně?

Neustálý pobyt ve stěně je náročný nejen fyzicky, ale i psychicky. Základní tábor se nacházel zhruba v půlce stěny, kde pod sebou máte přes 400 m kolmé stěny. Adam Ondra i jeho jistič Pavel Blažek oba popisovali, že je pobyt ve výšce vyčerpává, protože neustálá koncentrace je naprosto nutná a pro chyby není prostor. Po celou dobu přelezu spali v zavěšených stanech ve stěně, ve kterých si museli zvládnou i uvařit. Jídlo a vodu si do stěny natahali předem, ale i tak bylo jídlo samozřejmě jednoduché - ovesné kaše, sušené ovoce, energetické tyčinky, k večeři instantní bramborové kaše apod.

Pro pohyb ve stěně z a do základního tábora se používají speciální mechanické pomůcky. Česky se takovému pohybu říká slangově "jumarování" (anglicky jumaring, jugging). Ve zkratce jde o pohyb na laně pomocí dvou mechanických pomůcek, které se posunují po laně směrem vzhůru a lezec mezi nimi střídá váhu. Jak takové "jumarování" vypadá ukazuje Adam v tomto videu

Zuzana Pínová

Foto: Pavel Blažek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.