Ústavní soud letos slaví 20. výročí
Ústavní soud (ÚS) v červenci oslaví 20. výročí působení v samostatném českém státě. Z hlediska soudcovských institucí je to batolecí věk, řekl předseda soudu Pavel Rychetský na dnešní vzpomínkové konferenci, které se účastnili bývalí i současní soudci.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), jediný přítomný aktivní politik, ocenil, že se soud nenechává vtahovat do politického boje a třenic. "Soudu slouží ke cti, že tomu dokázal odolat," řekl Štěch. Připustil ale to, že jej některá rozhodnutí v minulosti zklamala. Zmínil například nález, jímž ÚS zamítl návrh na zrušení poplatků ve zdravotnictví.
Předsedkyně slovenského Ústavního soudu Ivetta Macejková označila kritiku soudních rozhodnutí za přirozenou. Soudy podle ní nepůsobí ve vakuu. "Mělo by ale platit, že kritika je věcná, podložená argumenty, a ne osobní, expresivní, překročující meze slušnosti," uvedla Macejková. Na Slovensku prý soud často čelí kritice hned po vyhlášení rozhodnutí, aniž se někdo mohl seznámit s písemným odůvodněním a právními argumenty.
Historie ústavního soudnictví v Československu začala v roce 1921. Soud měl tehdy ale výrazně menší kompetence, dlouhá léta navíc kvůli neshodám politiků zůstával neobsazený. Za totality soud nadlouho zanikl, obnoven byl až v roce 1991.
Rychetský vyjádřil názor, že federální právní úprava byla v mnoha ohledech vhodnější než současný zákon o Ústavním soudu. Soudce tehdy jmenoval prezident na základě návrhů České a Slovenské národní rady a Federálního shromáždění. Každý ze tří sborů mu navrhoval dvojnásobek kandidátů, a tak měl prezident na výběr. Nyní prezident soudce jmenuje po jejich odsouhlasení Senátem.
Rychetský také připomněl, že ke zvažovaným sídlům Ústavního soudu patřil na začátku 90. let brněnský hrad Špilberk. Další možností byl takzvaný Rohlík, vojenská budova, která nyní náleží Univerzitě obrany. Nakonec však instituce získala Zemský dům v Joštově ulici, kde sídlí dodnes.
První Ústavní soud samostatné České republiky zahájil činnost 15. července 1993, kdy prezident Václav Havel jmenoval do funkce 12 z 15 soudců první generace. Velká personální obměna nastala v roce 2003, další je nyní v plném proudu.
Zdroj: ČTK
