V Praze se báli, v Brně vše proběhlo klidně. Projekci dokumentu o romských fotbalistech navštívila zhruba padesátka diváků
Zhruba padesátka lidí se přišla podívat na veřejnou projekci dokumentu o romských fotbalistech z Děčína FC Roma. Přitom se projekce v Brně ani neměla odehrát. Z původních plánů uvést film ve veřejné projekcí, těsně před tím, než půjde do kin, v Praze sešlo. Vedení klubu Bohemians 1905 ho zrušilo kvůli strachu z rasistických útoků. Brněnská projekce proběhla v poklidu.
Avšak ani v Brně se oznámení o projekci zpočátku neobešlo bez emocí. Oproti Praze se ale nejednalo o rasistické výhružky, jako spíš o neshody ohledně výběru místa. Původně organizátoři počítali s promítáním na fotbalovém stadionu Za Lužánkami, což mezi určitými lidmi na sociálních sítích vlnu nevole. Plány orgánizátorů se poté změnily a projekce byla přesunuta o pár desítek metrů dále, do prostor zimního kluziště.
"Ta změna místa, to řešení bylo čistě praktické. Organizátoři zjistili, že do stadionu (Za Lužánkami, pozn. red.) není vyvedená elektrika, že stadion není používaný. Pro ně to takhle bylo o mnoho jednodušší," vysvětlil náměstek primátora Matěj Hollan. On sám minulý týden proti rozhodnutí pražského klubu projekci zrušit na sociálních sítích vystoupil. "Jsem rád, že se tady ukázalo, že s tím není problém, že se může vysílat kdekoliv jako každý jiný film. Mně se nelíbilo, že se z toho ze strany vedení Bohemians dělala politika. Prostě se film promítá u fotbalového stadionu a tak to má být. Ty jejich obavy byly vymyšlené. Tímhle způsobem nejde dialog ve veřejným prostoru dělat," dodal.
Jednorozměrné agitky ničemu nepomáhají, FC Roma je hlavně příběh dvou zajímavých lidí, říká režisér
Dokument z produkce HBO natočila režisérka Rozálie Kohoutová spolu s režisérem a scénáristou Tomášem Bojarem. Právě Bojar v krátkém vúodu před promítáním prohlásil, že jejich cílem nebylo vytvořit jakési lidskoprávně agitující dílo, ale vtipný příběh dvou zajímavých lidí.
"To, co se v tom Děčíně dělo, se všeobecně vědělo, protože to proběhlo všemi sdělovacími prostředky, a mně osobně ta hysterie spíš odrazovala. Viděl jsem v tom zbytečně senzační, nafouklé téma. Hrál se tam dokonce benefiční turnaj s amabasádami, celý mi to přišlo takové patetické. Ale řekl jsem si, že aspoň vypadnu z Prahy a podívám se mezi normální lidi. Jel jsem tam spíše ze zvědavosti," vysvětluje režisér. Hlavní hrdiny si však od začátku oblíbil.
Když jsem poznal Pavla s Patrikem, hned sem o tom začal přemyšlet jako o příběhu dvou zajímavých lidí. Oni nejsou žádní jednoznační hrdinové, jsou takoví lidští, moje svoje proměny a polohy" dodává na adresu hlavních představitelů režisér. "A spíš než nějaké agitky, které jsou jednorozměrné a v mých očích v ničemu vlastně ani moc nepomáhají, jsem měl pocit, že taky když ty Romové ukážou, jak jsou Čechům ve spoustě věcech vlastně hrozně podobní, tak to paradoxně může některým uzavřeným lidem otevřít nový obzor. Je mi jasné, že lidem, co mají s Romy svoje špatné zkušenosti nebo lidem, co mají opravdu silné předsudky, to názor nezmění. Ale tím, že to představuje tu romskou perspektivu příběhu, to může lidem ukázat, jak jsou určité věci složité, když je člověk Rom." uzavírá režisér.
Světovou premiéru filmu mohli diváci vidět na karlovarském filmovém festivalu. Zítra startuje jeho distribuce do českých kin, paralelně s ní se bude promítat na festivalech v zahraničí.
Martin Šeda
