Přístav pro 80 lodí v Hodoníně narazil na úřední problém

Jihomoravský krajský úřad zrušil územní rozhodnutí pro nový přístav v Hodoníně, vyhověl tak podnětu Dětí Země. Přístav pro 80 rekreačních lodí měl být podle plánu Ředitelství vodních cest ČR hotový v roce 2028. Územní rozhodnutí vydal stavební úřad v Hodoníně, měl se jím však kvůli změně zákona zabývat krajský úřad, plyne z dokumentu, který kraj zpřístupnil na úřední desce. Spolek Děti Země rozhodnutí přivítal.

Územní řízení správně začalo v Hodoníně, podle nového stavebního zákona však měl od 1. července 2024 věc převzít krajský úřad, což se nestalo. K hodonínskému rozhodnutí tak nelze vůbec přihlížet. „Nicotné rozhodnutí nepůsobí žádné právní účinky, nikoho nezavazuje a je nutno na něj hledět, jakoby vůbec nebylo vydáno," uvedl krajský úřad.

Umístěním přístavu by se tak nyní měl zabývat krajský úřad. Z aktuálního rozhodnutí přímo nevyplývá, že by Ředitelství vodních cest muselo podávat novou žádost.

Plavební komora v Rohatci na Hodonínsku letos rozšířila možnosti plavby po Baťově kanálu až do Hodonína. Stavbaři tam proto upravili za 25 milionů starší přístav, který nyní pojme 16 rekreačních plavidel. Nový přístav by měl mít kapacitu 80 lodí, součástí plánu jsou také dvě kotviště pro policejní lodě a příjezdová silnice s parkovištěm pro 45 aut. Odhadované náklady činí 278 milionů korun.

Děti Země s rozšiřováním plavby nesouhlasí. „Velkokapacitní přístav v Hodoníně by zbytečně zničil přírodně cenné území nivy řeky Moravy s loukami a s lužními lesy, čímž by také došlo ke škodlivému zásahu do biotopů a jedinců téměř 40 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů. Také by zbytečně došlo ke kácení asi 80 stromů a k poškození krajinného rázu vodním bazénem se světelným smogem a ještě ke zvýšení intenzit hluku," uvedl v tiskové zprávě předseda spolku Miroslav Patrik.

Škodlivým zásahem do cenných biotopů se od dubna zabývá také Nejvyšší správní soud, a to na základě kasační stížnosti Dětí Země proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Děti Země v neúspěšné žalobě namítaly nedostatečné doložení veřejného zájmu. Krajský soud se ale domníval, že veřejný zájem na stavbě převažuje nad ochranou přírody.

„Rozhodující veřejný zájem představuje potřeba zřízení chráněného přístavu na jižním konci rozšířeného Baťova kanálu. Jeho existence je podle soudu imanentním veřejným zájmem v oblasti bezpečnosti plavby, ochrany majetku a životního prostředí," rozhodl krajský soud.