První český starosta i nacistický název. Znáte příběh Vaňkova náměstí v Brně?
Proč se některá brněnská místa jmenují tak, jak jmenují? Důvody a dobové reálie se snaží přiblížit pracovníci Muzea města Brna. V rámci projektu, který přibližuje historii zajímavých lokalit a osobností, odhalili novou desku na rohu ulic Lerchova a Vaňkovo náměstí. Ta připomíná osobu a osud prvního českého starosty Brna.
Po kom jsou pojmenovány známé i méně známé brněnské lokality? Muzeum města Brna (MMB) pokračuje v projektu „Ulice – kdo a proč“, který přibližuje historii zajímavých míst a osobností. Tentokrát šlo o roh ulic Lerchova a Vaňkovo náměstí, kde byla začátkem týdne odhalena uliční deska Karla Vaňka. Ten byl krátce po první světové válce zvolen starostou města Brna.
Proč byla deska odhalena 7. července? Toho dne v roce 1920 totiž městská rada projednala používání názvů ulic v úředním styku. Starosta Vaněk nakázal všem živnostníkům, podnikům i institucím, aby v oficiální korespondenci používali české názvy ulic. Německé označení bylo stále možné, ale sloužilo jen jako druhořadý doplněk. Pokud tedy někdo podnikal na Veveří, musel na hlavičkovém papíře nebo razítku uvést ulice Veveří, případně s doplněním Eichhornstraße.
„V lednu tohoto roku uplynulo 160 let od narození Karla Vaňka, prvního československého starosty Brna, který měl zajímavý osobní i politický vývoj spojený s mladou republikou a nově se hledajícím českým Brnem, například primátorem byl zvolen dvakrát," řekl ředitel MMB Zbyněk Šolc.
Zajímavý historický vývoj podle Šolce mělo i pojmenování dnešního Vaňkova náměstí. Například během okupace se toto prostranství jmenovalo Helgolandplatz po ostrově v Severním moři.
