Pá 14. 8. 2026Alan
Společnost

V Moravském krasu uvízli fiktivní jeskyňáři, hasiči trénovali jejich záchranu

Nicolas Rosier2 minuty čtení1. 6. 2026, 12:00
V Moravském krasu uvízli fiktivní jeskyňáři, hasiči trénovali jejich záchranu
V Moravském krasu uvízli fiktivní jeskyňáři, hasiči trénovali jejich záchranu · Foto: HZS JMK

Extrémní počasí s sebou nese riziko bleskových povodní, jež představují obrovské nebezpečí také v jeskynních systémech. Jihomoravští hasiči a speleozáchranáři proto pro své kolegy připravili čtyřdenní výcvik v Moravském krasu. Hlavním úkolem cvičení bylo osvobodit lidi, které v podzemí uvěznila voda.

V průběhu května zdokonalovali hasiči a speleozáchranáři své dovednosti v jeskynních prostorách. Na Blanensku nacvičovali záchranu osob ze zaplaveného podzemí. Cvičení v Moravském krasu proběhlo v druhé polovině května, čtyřdenní výcvik prověřil nejen fyzickou připravenost, ale také logistiku, nasazení záchranářů a speciální čerpací techniky v extrémním terénu.

Hlavním tématem cvičení byla záchrana lidí, kteří v jeskyni uvízli kvůli náhlému zatopení podzemních chodeb. Jihomoravští hasiči a speleozáchranáři se výcvik pro kolegy rozhodli uspořádat zejména kvůli extrémnímu počasí, jež nese riziko bleskových povodní. Přívalové srážky totiž mohou v krasových oblastech během několika minut zaplavit podzemní prostory a odříznout speleology či turisty hluboko pod zemí.

„S těmito typy událostí již máme zkušenosti," uvedli zástupci jihomoravských jednotek. Klíčovým úkolem celého výcviku bylo vyčerpat zaplavený prostor a následně suchou nohou zachránit uvízlé speleology.

„Hasiči na místo dopravili speciální kontejnerovou techniku, která obsahuje soustavu 1000 metrů kabelů a několik typů čerpadel. Tato sestava umožňuje v různých modifikacích čerpat velké objemy vody nebo vodu dostat až 80 metrů vysoko, případně tyto dvě metody kombinovat," uvedl za hasiče mluvčí Jaroslav Mikoška.

Jelikož Moravský kras představuje těžce přístupný terén, technika musela být přivezena pomocí speciálních terénních vozidel. „Bylo vytvořeno elektrické vedení o délce přesahující 500 metrů. Čerpací agregáty běžely v nepřetržitém provozu po dobu několika desítek hodin, přičemž se detailně sledoval vliv hloubky a délky vedení na celkový tlak a průtok vody. Odhadem bylo vyčerpáno až 3500 metrů krychlových vody," doplnil Mikoška.

Mluvčí dále doplnil, že celé cvičení probíhalo v duchu ostrého zásahu, včetně detailní evidence nasazení záchranářů, vytvoření bezdrátového spojení a zkoušení nových možností komunikace, která je při mimořádných událostí tohoto charakteru klíčová.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Vody pod jezem ubývá. Malé vodní elektrárny mají stanovený minimální průtokSpolečnost

Vody pod jezem ubývá. Malé vodní elektrárny mají stanovený minimální průtok

Sucho výrazně ovlivnilo stavy řek. Na sociálních sítích tak lidé diskutují o tom, jakou roli v množství vody v hlavním korytě může hrát provoz malých vodních elektráren. Objevují se také obavy o vodní živočichy a kvalitu vody. Kdo kontroluje průtok a jaká pravidla platí pro provoz elektráren v době sucha?

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook