Rodinné půjčky drží domácnosti nad vodou. Ne každá se ale vrátí
Češi jsou ochotní finančně pomáhat svým blízkým více než kdy dřív. Většina by rodině půjčila i vyšší částku, nejčastěji na bydlení nebo nečekané výdaje. Rodinné půjčky ale zároveň představují riziko – až pětina z nich se splácí se zpožděním nebo vůbec.
Když přijde finanční problém, Češi se nejčastěji obracejí na vlastní rodinu. Vyplývá to z Velkého průzkumu rodin, který pro finanční dům UNIQA realizovala agentura NMS. Větší obnos peněz by svým příbuzným půjčilo až 78 % lidí.
O financích lidé nejčastěji mluví v užším rodinném kruhu (67 %), naopak s partnerem nebo širší rodinou už je ochota otevřeně probírat finanční potíže nižší. Průzkum zároveň odhalil, že lidí se raději ocitají v roli těch, kteří půjčují, než těch, kteří si o pomoc musí říct. Zatímco 68 % respondentů by o větší obnos peněz řeklo někomu z rodiny, 78 % by vyšší částku naopak svým blízkým půjčilo.
50 tisíc? Není problém
Vyšší ochotu pomáhat vykazují zejména domácnosti se středními příjmy, ale také tzv. patchworkové rodiny, které mají děti z předchozích vztahů nebo rodiče, kterým už děti odešly z domova. Právě lidé z této skupiny jsou ochotni půjčovat nejvyšší částky – 39 % z nich by rodině poskytlo i více než 50 tisíc korun.
„Finanční rezervu si ¾ českých domácností tvoří odkládáním zbylých peněz na spořicí účet. Téměř polovina (49 %) má také penzijní spoření a více než třetina (35 %) si doma drží hotovost, nejčastěji tak činí rodiny se středně vysokými příjmy,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA. Zároveň však varuje, že ačkoliv může držení větších částek doma navozovat pocit jistoty, v době inflace ve skutečnosti vede ke znehodnocování.
Půjčky na bydlení a nenadálé výdaje
Zkušenost s reálnou půjčkou v rodině má 44 % Čechů. V Česku nejčastěji půjčují rodiče dětem (44 %), zatímco na Slovensku je častější, že si větší finanční obnosy půjčují sourozenci (47 %). Nejvíce peněz pak v rodinách směřuje na bydlení, kde průměrná půjčená částka přesahuje 300 tisíc korun.
Druhým nejčastějším důvodem jsou nečekané výdaje – výše takové půjčky se obvykle pohybuje kolem 60 tisíc korun. „Právě tady vidím velký prostor pro pojištění – ať už jde o nečekanou poruchu auta nebo rozbitou pračku. Pojištění pomáhá rodinám zvládat nejen finanční dopady těchto situací, ale i stres a nejistotu, které mohou ovlivňovat každodenní fungování domácnosti,“ uvádí finanční ředitelka UNIQA Lucie Urválková.
Když se půjčka změní v dar
Přestože ¾ lidí očekávají, že se jim půjčené peníze vrátí, realita bývá často složitější. Většina respondentů (60 %) připouští, že by v případě problémů byla ochotná dluh odpustit. Nejčastěji tak přemýšlejí rodiče dospělých dětí, kteří půjčku mnohdy vnímají spíše jako formu výpomoci než klasický dluh.
Ne vždy ale vše dopadne ideálně. Zatímco většina rodinných půjček se nakonec splatí, přibližně pětina provází komplikace, jako je pomalejší nebo pozdější vrácení. V 9 % případů už podle průzkumu věřitel peníze zpět nezíská.
Důvěra je víc než smlouva
Rodinné půjčky ukazují, že vzájemná solidarita v českých domácnostech stále funguje. Zároveň ale potvrzují, že finance mohou být citlivým tématem, které dokáže vztahy výrazně prověřit.
Právě otevřená komunikace a jasně nastavená pravidla sehrávají klíčovou roli. Ve chvíli, kdy se totiž půjčka mezi příbuznými promění v problém, nejde často jen o peníze, ale i o důvěru a fungování celé rodiny.
