Posselt v Brně o Benešových dekretech mluvit nechce, označil je ale za kolektivní vinu

Předák sudetských Němců Bernd Posselt nebude ve svém projevu na brněnském sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) mluvit o Benešových dekretech, i když s nimi nesouhlasí, protože jsou podle něj postaveny na kolektivní vině. Posselt to řekl v rozhovoru pro deník MF DNES. Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ale navrhla Poslanecké sněmovně usnesení, ve kterém chce, aby s pořádáním sjezdu sudetských Němců v Česku nesouhlasila. O usnesení se bude po přerušení znovu jednat ve čtvrtek.

„Já mám ohledně tohoto stejný názor, jaký měl Václav Havel, který dekrety kritizoval, protože byl proti kolektivní vině. Problémem Benešových dekretů totiž je, že vznikly na principu kolektivní viny. Ale to je historie. Už to nemůžeme změnit, avšak můžeme o tom diskutovat, v tuto chvíli o tom Češi diskutují a společně s námi mluví i o mnoha dalších věcech," řekl Posselt.

Sdružení podle Posselta nejde o právní a ani majetkovou debatu. „Nic takového nechceme měnit, jde nám zejména o debatu historickou a morální," dodal.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

Odsun sudetských Němců z poválečného Československa dodnes patří k nejkontroverznějším událostem československé moderní historie. Podkladem pro něj byl Ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské. Norma, kterou prezident Edvard Beneš ve skutečnosti podepsal o den později, odebrala drtivé většině příslušníků zmíněných menšin československé občanství.

Německý historik Wolfgang Benz v minulosti uvedl, že sudetští Němci sehráli osudovou roli při rozbití Československa nacistickým Německem. Pro Hitlerem podporovanou Sudetoněmeckou stranu Konrada Henleina podle Benze hlasovalo v roce 1935 asi 68 procent všech sudetských Němců. Tezi o kolektivní vině sudetských Němců Benz ale odmítl a poukázal na to, že byli i sudetoněmečtí sociální demokraté, kteří Hitlera nepodporovali.

Vztahy Čechů a sudetských Němců se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispěla k tomu i skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.