V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor. Uskupení reaguje na návrh zákona

Odborové organizace České televize a Českého rozhlasu aktivovaly stávkové výbory většinou na konci března, když předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) mluvil o chystaném zrušení povinnosti platit poplatky některými skupinami poplatníků.

„Návrh zákona odmítáme. Chybí v něm zákonná opora pro existenci regionálních televizních studií. Zveřejněný návrh převést financování ČT a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet bez ústavních pojistek považujeme za likvidaci médií veřejné služby,“ uvedl předseda výboru Jan Havlík. Nyní zákon o České televizi výslovně stanoví, že součástí ČT jsou Televizní studio Brno a studio Ostrava.

Návrh zákona o médiích veřejné služby vznikl na základě programového prohlášení vlády, která chce ukončit financování obou institucí koncesionářskými poplatky. Místo toho mají být placeny ze státního rozpočtu. Pro příští rok počítá návrh s výrazným snížením jejich rozpočtu oproti letošku. Má jít o návrat k rozpočtu, který měla média před zvýšením koncesionářských poplatků. Ty jsou vyšší od loňského května.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v úterý novinářům řekl, že příští rok má ČT dostat 5,74 miliardy korun. To je o zhruba miliardu méně, než letos vybere od poplatníků. Rozhlas obdrží od státu 2,07 miliardy, tento rok má získat z poplatků o 400 milionů víc. Platba má být podle návrhu každoročně valorizovaná o inflaci, nejvýše však o pět procent.

Vedení ČT a ČRo před změnou financování varují, sněmovní opozice hovoří o likvidaci obou médií. Koalice věří, že i s přihlédnutím k délce legislativního procesu a chystaným obstrukcím opozice stihne přijmout zákon tak, aby platil od začátku příštího roku.

Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání obou médií, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů. Obě média mají zůstat samostatná, na jejich fungování mají stejně jako dosud dohlížet rady. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich volbě poslanci a senátory, což podle Klempíře zajistí veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanoví, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu ani politickému subjektu.