Brňané v pocitové mapě odhalili své oblíbené lokality a místa, která by chtěli změnit

Nová pocitová mapa Brna ukazuje, jak lidé vnímají město v každodenním provozu. Do mapování se od května do října minulého roku zapojilo 1 714 lidí, kteří do aplikace zaznamenali téměř 27 000 bodů a přidali stovky slovních komentářů.

Lidé v pocitové mapě odpovídali například na otázky, které místo v poslední době prokouklo, kam stojí za to vzít návštěvu, kde se necítí bezpečně nebo kde by se mělo město dál rozvíjet. Výsledkem je celkem šest různých map. 

„Z map viditelně vystupují revitalizovaná náměstí, parky, nábřeží řek nebo nově oživené brownfieldy. Právě tam lidé nejčastěji mluví o pozitivní změně, zeleni, prostoru k setkávání a lepší atmosféře,“ říká brněnský radní Petr Bořecký (KDU-ČSL). Na opačné straně se opakují lokality v okolí dopravních uzlů nebo rizikových veřejných prostranství, kde se objevují stížnosti na hluk, dopravu, vizuální smog či také sociální problémy.

Kam lidé chodí a jak chtějí, aby se město rozvíjelo

Volný čas lidé nejčastěji spojují s přírodními plochami, parky a okolím řek. Pokud mají doporučit Brno návštěvám, kromě historických dominant a centra mětsa zmiňují i místa s výraznou atmosférou, například Kamennou čtvrť, vodojemy na Žlutém kopci nebo i novinka v podobě Rullerova nábřeží.

Z odpovědí zároveň vyplývá, že veřejnost nevnímá rozvoj jako další rozpínání města do svého okolí. Lidé naopak chtějí, aby se Brno rozvíjelo dovnitř, a tedy využívalo brownfieldy, zlepšovalo každodenní fungování města, investovalo do kvalitního veřejného prostoru, pěší a cyklodopravy, zeleně a bezpečí.

Pocitová mapa pomáhá s plánováním města

„Pocitová mapa nám dává do ruky konkrétní podněty. Ukazuje, kde lidé změny opravdu cítí, a kde na ně stále čekají. Právě tyto jemné, ale opakující se signály jsou pro strategické plánování města nesmírně cenné. O to víc, že máme pro srovnání data z předchozích průzkumů z let  2016,  2018 a  2022,“ doplnil zastupitel pro oblast strategického rozvoje Martin Příborský (ODS).

Výsledky poctivoé mapy poslouží jako jeden z podkladů pro další plánování města, stejně jako tomu bylo v předchozích letech. Na popud map došlo například k rekonstrukci přednádražního prostoru u Letma nebo zrušením parkoviště na Dominikánském náměstí.