Pomohou prasata lidskému srdci? Experiment testuje odolné srdeční chlopně

Srdeční chlopeň  z domácího sudokopytníka se již našívá běžně, prasata jsou totiž nejvíce podobná člověku.

Takto  lékaři  již  zachránili  život  například  českému zpěvákovi  Karlu  Štědrému. „Jedinou  nevýhodou srdečních chlopní transplantovaných z prasat je, že po čase kalcifikují, tedy se zhoršuje jejich pohyblivost vlivem usazeného vápníku. Srdce se kvůli větší námaze rychleji unavuje.  Tomu  má  zabránit  úprava  genu,  po  níž  tkáně podléhají  degeneraci  méně  a  je  předpoklad, že i pomaleji,“ popsal ředitel FNUSA MUDr. Martin Pavlík, Ph. D.

Každoročně je v ČR provedeno cca osm až deset tisíc  srdečních operací. Vysoké procento (až 40 %) jsou zákroky na srdečních chlopních. Aortální stenózou (nejčastější chlopenní vada) trpí asi čtyři procenta populace nad 75 let. V ČR je ročně operováno asi dva až tři tisíce pacientů pro srdeční chlopenní  vadu.  Celosvětově  jsou  to  pak  milióny  pacientů,  kteří  potřebují  nahradit  srdeční chlopeň.

„Biologické srdeční chlopně mají tu výhodu, že pacienti nemusejí užívat protisrážlivé léky, proto nejsou  ohroženi  vznikem  krevní  sraženiny  nebo  krvácením  například  z  žaludečního  vředu či  do  mozku.  Nevýhodou  však  je,  že  tyto  chlopně  degenerují,  což  znamená,  že  pacienti  musí po  cca  10  až  15  letech  podstoupit  další  náročnou  operaci,“  přiblížil  vedoucí  výzkumného  týmu FNUSA-ICRC Cardio 7 MUDr. Pavel Piler.

Prasata  jsou  složením a strukturou  svých  tkání  nejbližším  živočichem  člověku. Druhou  možností kromě   jejich  použití  je  implantace  chlopní  mechanických,  které  jsou  sice  trvalé,  ale  po  jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu (léky proti srážlivosti), což je omezuje v řadě činností a snižuje kvalitu jejich života, hrozí i komplikace.

Při  náročném  několikahodinovém  zákroku  lékaři  FNUSA-ICRC  vyměnili  chlopeň  s okolní  tkání během  zastavení  srdce  zvířete  a zavedení  mimotělního  oběhu.  Dvě  operovaná zvířata  jsou  nyní na pozorování v detašovaném pracovišti centra v areálu spolupracující Veterinární a farmaceutické univerzity  v  Brně.  „Budeme  sledovat  imunologickou  odpověď.  Po  čase  pak  budeme  zkoumat histologii a celkové vyšetření tkání,“ řekl Piler.

S obdobně kvůli výzkumu geneticky upravenými prasaty se nyní lze setkat jen na třech místech světa,  kromě  Brna  ještě  v Mayo  Clinic  v  americkém  Rochesteru  a  v britské  University  College London. „Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční  chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci  nepodléhají,  mohly  by  v budoucnu  nahradit  nejen  ty  klasické,  ale  také  mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta. Považujeme to za začátek významného
výzkumného úkolu,“ vysvětlil Piler.

Získané poznatky z operací prasat jsou pro medicínuvelmi cenné. „Jedině s pomocí těchto pokusů můžeme zajistit další zlepšení péče o pacienty," upozornil Piler. Než ale geneticky modifikované chlopně  případně  dostanou  první  pacienti,  potrvá  několik  dalších  let  experimentů. Na kardiochirurgii v Brně lékaři operují srdeční chlopně zhruba 600 pacientům ročně, obdobných pracovišť  je  v  celé  ČR  asi  deset.  „Výzkum  FNUSA-ICRC je  prováděn  ve  spolupráci  s Veterinární
a farmaceutickou univerzitou a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno,“ dodal šéf výzkumného centra FNUSA-ICRC Gorazd Stokin.

Tisková zpráva