Vznikla petice na podporu setkání sudetských Němců v Brně. Již si našla i své odpůrce

Organizátoři festivalu podle dnešní tiskové zprávy vědí, že téma je citlivé, a zdůrazňují transparentní, respektující a bezpečný průběh celé akce. „Nežádáme zapomenutí vlastní historie, žádáme naopak její připomínání,“ uvedl spoluzakladatel festivalu Petr Kalousek.

V Brně po staletí žili Češi a Němci vedle sebe, což skončilo poválečným odsunem německojazyčného obyvatelstva. Brno v roce 2015 přijalo Deklaraci smíření, v níž vyjádřilo politování nad událostmi z konce května 1945. Na deklaraci od roku 2016 navazuje festival Meeting Brno, který usiluje o otevřený, historicky poučený dialog a evropskou vzájemnost. Setkání krajanského sdružení by mohlo být součástí jeho 11. ročníku.

„Věříme, že první takové setkání na českém území bude dalším důstojným krokem ke vzájemnému porozumění a smíření – a Meeting Brno umí vytvořit prostředí, kde se potkávají různé perspektivy, a to při zachování důstojnosti všech zúčastněných,“ uvedl Kalousek.

Setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně by se podle petice mělo stát smysluplnou akcí s přesahem pro další generace – se zapojením institucí, škol, komunit a veřejnosti. Výzva končí vyjádřením přání, aby se v květnu 2026 všichni sešli v Brně nikoli jako hosté a hostitelé, ale jako přátelé a partneři, kteří píší novou kapitolu společných dějin.

Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt pozvání do Brna už dříve označil za "neuvěřitelnou čest", ale konstatoval, že jistě vyvolá i kontroverze.

V Praze a v Brně protestovalo koncem října proti možnému sjezdu sudetských Němců dohromady asi 150 lidí. Varovali před pokusy o revizi dějin. Brněnský magistrát také obdržel "Deklaraci proti sjezdu Sudetoněmců v Brně". „Žádáme Magistrát města Brna, aby zastavil veškeré kroky k uspořádání sjezdu tzv. Sudetoněmců, nazývaných též landsmany a některými politiky nepravdivě 'našimi krajany',“ stojí v deklaraci, která je dostupná na webu Klubu českého pohraničí. Ten sdružuje zejména bývalé příslušníky, pomocníky a pracovníky československé pohraniční stráže.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.