Hazard bez pravidel: stovky tisíc Čechů hrají v šedé zóně, stát ztrácí miliardy
Až 800 tisíc Čechů pravidelně hraje u provozovatelů bez české licence. Podle nejnovějších dat tak v nelegálním hazardu ročně mizí zhruba 14,5 miliardy korun, což představuje nevybranou daň z hazardních her přes 4 miliardy korun. Celkové ztráty pro veřejné finance jsou však ještě vyšší, jelikož zahrnují i neodvedené daně ze zisku a odvody za zaměstnance.
Tato čísla přináší nové vydání Černé knihy nelegálního hazardu, která vychází ze dvou nezávislých studií: sociologického výzkumu Mgr. Roberta Klobuckého, Ph.D. (Sociologický ústav SAV) a ekonomické analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) vedeného Ing. Alešem Rodem, Ph.D.
Obě studie se shodují: nelegální hazard není jen problémem rozpočtovým, ale i společenským. Podkopává systém ochrany hráčů a prevenci závislostí.
Rejstřík vyloučených osob ztrácí v online prostředí účinnost
„Rejstřík by měl chránit ty nejzranitelnější, ale v online prostředí jeho účinnost dramaticky klesá,“ upozorňuje Robert Klobucký, autor sociologické části výzkumu Hraní nelicencovaných hazardních her na internetu. Více jak 66 % hráčů, kteří jsou zapsaní v Rejstříku vyloučených osob (RVO) hraje alespoň občas u nelicencovaných webů. „Odhadujeme, že u nelegálních provozovatelů hraje kolem 800 tisíc Čechů, přičemž zhruba polovina z nich ani neví, zda kasino, kde hrají, má českou licenci,“ dodává Klobucký. „Tito lidé se pohybují v prostředí bez jakékoli kontroly či ochranných limitů.“
V současnosti je v RVO zapsáno více než 231 tisíc osob, a to buď automaticky (např. kvůli insolvenci, pobírání dávek nebo léčbě závislosti), nebo dobrovolně na vlastní žádost.
Každá čtvrtá koruna z hazardu končí v šedé zóně
Ekonomická studie CETA ukazuje, že každá čtvrtá koruna, kterou Češi prohrají v hazardu, končí v nelegálním prostředí. Jen za poslední rok tak podle analytiků hráči prohráli mimo legální trh přibližně 14,5 miliardy korun. „Nelegální hazard není jen sociálním problémem, ale zásadním ekonomickým tématem,“ vysvětluje Aleš Rod z CETA. Podle jeho výpočtů přichází stát ročně o 2,9 až 3,6 miliardy korun na hazardní dani, zatímco obce tratí dalších 0,4 až 0,5 miliardy korun. Tyto peníze by přitom mohly financovat sport, kulturu, prevenci závislostí nebo snižovat zadlužení státu. Místo toho končí „v rukou anonymních firem v daňových rájích,“ upozorňuje Rod.
Český trh s hazardními hrami se tak rozděluje na dva světy: jeden regulovaný, který přispívá do rozpočtu, a druhý zcela mimo kontrolu. Zatímco legální provozovatelé podléhají přísným pravidlům a odvodům, ti nelegální využívají anonymitu a mezinárodní přesahy, aby se jakékoli regulaci vyhnuli. Podle dat o vyhledávání se tři nejpopulárnější nelegální značky objevily ve více než 111 tisících hledání za jediný měsíc.
Černá kniha vznikla na základě studií odborníků, akademiků a provozovatelů legálního trhu, pod hlavičkou Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH). „Chceme, aby závěry obou studií posloužily jako podklad pro efektivní kroky státu v boji proti nelegálnímu hazardu. V tomto boji jsme totiž společně,“ uvádí Jan Řehola, ředitel IPRH, a dodává „Na základě dat vidíme, že současné represivní kroky nestačí. Je nutné posílit technologické nástroje pro blokování nelegálních webů, zjednodušit spolupráci s bankami a poskytovateli platebních služeb a zároveň systematicky zvyšovat povědomí veřejnosti o rizicích nelegálního hraní.“
