Dálnice i pole tvoří bariéry. Chybí biokoridory pro zvířata, ukázal případ Emila
Putování losa Emila napříč střední Evropou skončilo jeho přesunem na Šumavu. Jeho čtyři měsíce dlouhá cesta ale ukázala, že velcí savci u nás narážejí na čím dál větší překážky. Ochránci přírody varují, že bez biokoridorů a přechodů nebudou zvířata moci migrovat a malé populace tak mohou zaniknout.
Putování losa Emila po Evropě je u konce. Po čtyřech měsících na cestách odborníci zvířecího cestovatele uspali u dálnice v Horním Rakousku a převezli na Šumavu, kde ho znovu vypustili do volné přírody. Ochránci přírody upozorňují, že podobné příběhy se mohou v budoucnu opakovat a migrující losi i jiná zvířata budu čím dál běžnější.
„V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce, který by spojoval severovýchod republiky s jejím jihozápadním okrajem. Zjednodušeně Beskydy se Šumavou. Česko leží na migrační trase losů z Polska směrem na jih, ale velká zvířata u nás narážejí na stále větší počet bariér,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Dálnice a železnice losům i dalším zvířatům komplikují život. Tvoří bariéry, které zvířata jen těžko překonávají. Proto se na některých úsecích staví speciální přechody pro zvěř, takzvané ekodukty. Jen ty ale podle odborníků problém nevyřeší. Aby se zvěř mohla v krajině volně pohybovat, je potřeba i síť biokoridorů, tedy pásů zeleně, které jí usnadní migraci přes zemědělské oblasti plné rozlehlých polí. Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní především pro českou přírodu.
„Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná a bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout. Tak, jak se to v minulých letech stalo například s malou populací losů v Polabí,“ uzavřel Dostál.
Odborníci předpokládají, že Emil hledal nové teritorium nebo partnerku. Na podzim začíná u losů říje, tedy období páření. Mladí samci se tehdy často vydávají sami na cestu a urazí velké vzdálenosti. Emil během zhruba 100 dní zvládl ujít více než 375 kilometrů vzdušnou čarou, pěšky, přes lesy, pole i řeky. Přeplaval dokonce i Dunaj.
Los evropský jménem Emil začal své putování na přelomu června a července v Ludgeřovicích na Opavsku. Pravděpodobně dorazil z Polska, kde těchto majestátných zvířat žije mnohem více. Brzy se objevil ve Zlíně a poté na Slovácku. Místní ho zahlédli i v centru Hluku a dalších obcích. Jeho výprava ale neskončila ani na hranicích, v polovině srpna byl Emil spatřen na Slovensku, například ve Skalici. Nyní už se měsíc toulá Rakouskem.
