U uhynulých zajíců na Znojemsku se potvrdila myxomatóza, uvedli veterináři
Na Znojemsku veterináři potvrdili u uhynulých zajíců nebezpečnou myxomatózu. Choroba, která dříve decimovala populace divokých králíků, se nově přizpůsobila i zajícům. Přenáší se hlavně hmyzem a ohrožuje tak celou populaci. Na člověka se nemoc nepřenáší.
U uhynulých zajíců ze Znojemska se potvrdilo onemocnění myxomatózou, řekl ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Na člověka či domácí zvířata není přenosné, dříve postihovalo králíky. Jde o mimořádně agresivní chorobu, která dokázala takřka vyhubit králíky divoké a způsobuje komplikace v chovech domácích králíků. Chovatelé ale mohou králíky očkovat, což veterináři doporučují. Nemoc se na jih Moravy rozšířila z Dolního Rakouska.
Veterináři v uplynulých dnech přijali několik hlášení mysliveckých sdružení ze Znojemska o zvýšených úhynech v honitbách. Jelikož jde o onemocnění volně žijících zvířat, nelze jeho šíření nijak zabránit. To se podle veterinářů potvrdilo při skokovém šíření z místa původního výskytu na Pyrenejském poloostrově do střední Evropy. „Onemocnění se šíří především hmyzem, který saje krev, například komáry, ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty,“ uvedl Majer. Riziko šíření viru je tak značné a je možné, že bude lidskými aktivitami zavlečený i do nových oblastí.
Veterináři tak jako obranu proti rychlému šíření nákazy, která může výrazně oslabit populaci zajíců, doporučují včasné odstraňování těl uhynulých zajíců buď v kafilerii, nebo je vhodné je dostatečně hluboko zakopat. V případě, že se uhynulí zajíci objeví v nové oblasti, je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda žádoucí zaslat těla na vyšetření nejbližší Krajské veterinární správě. Ta zajistí vyšetření na trojici nemocí, což jsou tularemie, brucelóza a myxomatóza.
Virus myxomatózy se u zajíců projevuje otoky okolo očí, uší, pysku a nosu. Kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách. Vznikají uzlovité kožní léze, tzv. myxomy. Na kůži a sliznicích se tvoří krusta, puchýřky a strupy.
Adaptace viru dříve typického pro divoké a domácí králíky na zajíce je známá teprve několik let. Poprvé byla nákaza potvrzena v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku. Následně byl virus potvrzen v roce 2024 na hranicích Německa a Nizozemska. „V poslední době byly potvrzeny zprávy o šíření nákazy v Dolním Rakousku a z příhraničních oblastí, ze kterých může docházet k šíření na území České republiky,“ dodal Majer.
