Brněnská zoo očekává přírůstky. Vyhlíží opice dželady i tygra sumaterského
V brněnské zoo bude brzy pořádně živo. Do výběhu se nastěhuje parta dželad, opic příbuzných paviánům. Dorazí i tygr sumaterský. Zoo tak nejen zpestří expozice pro návštěvníky, ale zároveň pomůže s ochranou vzácných a ohrožených druhů.
Opičí kolonie
Brněnská zoo se chystá výrazně rozšířit chov dželad, opic příbuzných paviánům. Dosud v zahradě žil pouze samec Heiko, který si vysloužil pověst notorického útěkáře. Nyní ale dostane novou společnost. Obsadí společně s novými přírůstky expozici dříve obývanou šimpanzi.
„Do zoo k nám přicestuje deset zvířat tohoto druhu, která by měla založit kolonii, která bude čítat 30 až 40 členů,“ uvedla ředitelka zoo Radana Dungelová. Nové přírůstky dorazí ze zoologických zahrad ve Švýcarsku a Rakousku.
Návštěvníci se mohou těšit na zajímavou podívanou. Skupina bude k vidění z několika vyhlídek, návštěvníci budou most pozorovat sociální vazby mezi jednotlivými členy. „Budou si mezi sebou hrát a kočkovat se,“ popsala Dungelová. Ve skupině budou různě staří jedinci, což nabídne možnost sledovat přirozené chování těchto společenských zvířat.
Ohrožení tygři
Brněnská zoo se brzy rozroste i o dalšího vzácného obyvatele. K samici tygra sumaterského jménem Satu, kterou mohou návštěvníci spatřit už nyní, by se brzy měli přestěhovat další. Do Brna dorazí přímo z Indonésie, odkud tento kriticky ohrožený druh pochází.
„Satu je už babička, je jí 24 let, takže od ní již nelze čekat mláďata. Přivezou k nám tedy samce i samici. Pokud se povede jejich spáření, samec bude odvezen do Jihlavy a samice s mláďaty zůstane,“ uvedla ředitelka.
Tygr sumaterský je nejmenším žijícím poddruhem tygra a v přírodě mu hrozí vyhynutí. „Jeho existence ve volné přírodě je opravdu hodně, hodně ohrožená,“ upozornila Dungelová. V rezervacích na Sumatře žije podle odhadů pouze 400 až 600 jedinců.
Za dramatickým úbytkem těchto šelem stojí hlavně ztráta přirozeného prostředí a nelegální lov. Tygří kosti a další části jejich těl jsou využívány v tradiční čínské medicíně, například při léčbě revmatismu. Na populaci má negativní vliv i masivní kácení deštných lesů, které ustupují plantážím palmy olejné pro výrobu palmového oleje.
