Vědci z Brna nasadili obojky vlčicím z Beskyd. Sledují jejich pohyb i chování

Vědci z Brna sledují chování vlků. Odborníkům z Mendelovy univerzity se v průběhu posledních dvou let podařilo odchytit hned pět vlčích samic, a to v Beskydech a Javorníkách. Každé z nich úspěšně nasadili sledovací, takzvaný telematický obojek. Získají tak data o jejich pohybu, stravování i setkávání s člověkem.

„Získaná data nám přinesou detailnější pohled do života vlků a věříme, že pomůžou při definování efektivní strategie při minimalizaci konfliktu mezi člověkem a vrcholovým predátorem na území, kde dlouhodobě absentoval,“ uvedl vedoucí odchytového týmu Martin Duľa.

Během intenzivních odchytů se podařilo nasadit telemetrické obojky několika vlkům různého věku i postavení ve smečce. Tři z nich jsou mladé vlčice, které si teprve hledají vlastní teritorium, nebo se pohybují mezi již obsazenými oblastmi. Další dvě samice už mají svůj stálý domov a jsou vůdčími vlčicemi, které mají mláďata.

Vědci mohou díky sledování vlčic různého věku a postavení zjistit mnoho informací, třeba jak velké území potřebují, co loví a jak často, nebo jak se chovají v blízkosti stád hospodářských zvířat.

„Zaměřujeme kromě intenzivního monitoringu zdejší populace pomocí genetiky nebo fotopastí i na vyhodnocení míry konfliktu a jeho prevenci. Kromě testování doplňkových preventivních opatření, jakou jsou zradidla se věnujeme i sběru dat pomocí nejmodernějších metod a techniky jakou jsou proximity senzory nebo virtuální ploty. Zradidla, takzvané fladry, jsou látkové fáborky zavěšené v rozestupech na laně, které tvarem a pohybem vyvolávají u vlků respekt a odstup, často se proti útokům vlků používají v USA,“ dodal Duľa.

Díky speciálním senzorům a virtuálním plotům může obojek sbírat data častěji, když se vlk přiblíží k důležitým místům, třeba k ohradě s ovcemi. To umožňuje vědcům sledovat jeho pohyb téměř v reálném čase a zároveň získat detailnější informace o jeho chování v konkrétních situacích.