Zemřel historik Jiří Pernes. Zabýval se moderními dějinami střední Evropy
Ve věku šestasedmdesáti let zemřel Jiří Pernes. Brněnský historik se dlouhodobě zabýval moderními a soudobými dějinami střední Evropy, Československa a speciálně i Moravy. Jeho práce se týkala například pozdního období habsburské monarchie a Rakouska-Uherska a osobnostmi z habsburského rodu.
V noci na dnešek zemřel brněnský historik Jiří Pernes, bylo mu 76 let. Informaci novinářům potvrdil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot. Dlouhodobě se zabýval moderními a soudobými dějinami střední Evropy, Československa a speciálně i Moravy. Jeho práce se týkala například pozdního období habsburské monarchie a Rakouska-Uherska a osobnostmi z habsburského rodu, soustředil se také na dějiny Československa 50. a 60. let minulého století. Velkou část života strávil jako pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, krátce byl i ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Pernes byl také vysokoškolský pedagog. V závěru života působil jako externí vyučující na katedře politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Studoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, absolvoval postgraduální studium muzeologie. V roce 2008 se stal docentem. Nejprve pracoval v několika muzeích, například ve Slavkově u Brna, mezi lety 1990 a 1992 řídil Moravské zemské muzeum. V Ústavu pro soudobé dějiny působil od roku 1994 a 14 let vedl brněnskou pobočku. Do čela Ústavu totalitních režimů byl zvolen v roce 2010, ale po měsíci a půl byl odvolaný kvůli podezření z plagiátorství. I když se podezření nepotvrdilo, Pernes už se na ředitelské místo nevrátil.
Pernes patřil k úspěšným popularizátorům historie, byl hostem řady televizních pořadů, působil jako odborný poradce a spolutvůrce dokumentů. Třikrát získal Cenu Egona Erwina Kische za literaturu, před pěti lety obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd. Mezi jeho publikace patří například Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d'Este, Až na dno zrady. Emanuel Moravec či Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili.
Po revoluci v roce 1989 se také politicky angažoval, ale úspěšný byl pouze v roce 1994, kdy se jako člen ODA dostal do brněnského zastupitelstva. Později kandidoval neúspěšně do Senátu, také do Evropského parlamentu či znovu do brněnského zastupitelstva.
