Valentýn po ukrajinsku. Oksana a Bohdan žijí s roční dcerou v Brně bez střechy nad hlavou

Bohdana a Oksanu vyhnala z domova válka

Oksana na Ukrajině pracovala jako účetní, Bohdan jako inženýr ve firmě vyrábějící kompozitní materiály. Měli své zázemí, plány do budoucna a sny o domově, kde budou vychovávat děti. Kvůli ruské invazi se však jejich životy obrátily vzhůru nohama.

Oksana a Bohdan opustili domov v Luhanské oblasti, když konflikt eskaloval. Zabalili nejnutnější věci a vydali se na cestu bez jasného cíle. Nejdřív mířili do Severodoněcku, pak do Dobropillji a Jitomiru, ale protože ani jedno z těchto míst nenabízelo bezpečí, museli pokračovat dál. Ani na západě Ukrajiny nebyla situace o nic lepší a nájemné se tam v důsledku uprchlické krize vyšplhalo na vysoké částky, které neumožňovaly trvalé usazení.

Dvojice se tak rozhodla, že vyrazí do České republiky. „Brno se stalo jejich novým domovem, i když jen provizorním. Dnes žijí v tréninkovém bytě Armády spásy v Centru sociálních služeb – Prevence bezdomovectví v Brně s roční dcerou a stále hledají stabilní bydlení. Přestože jsou oba pracovití a odhodlaní si zde vybudovat nový život, narážejí na mnoho překážek. Paní Oksana je na rodičovské dovolené, ale kvůli své národnosti na ni v České republice nemá nárok. Rodina žije především z příjmu pana Bohdana, což nestačí na pokrytí nákladů na bydlení v komerční sféře. Při hledání bytu se navíc setkávají s tím, že je pronajímatelé odmítají jen kvůli jejich původu nebo požadují neúnosně vysoké částky na kauci,“ popsal ve zprávě pro média sociální pracovník Armády spásy Josef Hartman.

Valentýn nemusí být jen o gestech a oslavách

Podle Bohdana i Oksany se jejich vzájemný vztah upevnil. „Pochopili jsme, že ve chvílích nejistoty je nejdůležitější držet při sobě. Když jsme jednoho dne procházeli kolem úřadu, kde se uzavírají sňatky, spontánně jsem navrhl, že bychom se mohli vzít. Nebyl čas na dlouhé plánování, slavnostní obřad ani svatební hostinu. Bylo to prosté a bez okázalosti, jen my dva a rozhodnutí, že do budoucna půjdeme společně jako manželé,“ popsal Bohdan.

Ze zmíněné svatby existuje jen jedna jediná fotografie zachycující dvojici, která stvrzuje svůj svazek uprostřed zimy, chaosu a nejistoty. „Možná by někdo řekl, že to nebyl ideální romantický den, ale pro ně to byl ten nejdůležitější den. Místo čokolády a květin dostali něco mnohem podstatnějšího – závazek, že se jeden na druhého mohou spolehnout za všech okolností. Dnes se snaží postavit na vlastní nohy. Podali žádost o obecní byt a čekají na rozhodnutí. Paní Oksana uvažuje o návratu do práce na hlavní pracovní poměr, i když to pro ni znamená hledání hlídání pro dceru a organizačně náročné období. Přesto jsou vděční, že jsou spolu a že se jim podařilo uniknout nejhoršímu,“ vysvětlil Josef Hartman.

„Láska není jen o krásných chvílích, ale o ochotě projít těmi nejtěžšími a neztratit při tom víru v lepší budoucnost,“ doplnil Bohdan, podle kterého Valentýn nemusí být jen o gestech a oslavách.