Čtyřčata vlků v brněnské zoo prospívají. Ráno se krmí mrkví, odpoledne si pochutnají na králíkovi
V brněnské zoo se daří čtyřčatům vlků hřivnatých narozeným v prosinci. Dva samci a dvě samice už prošli dvěma veterinárními prohlídkami. Ráno dostávají rostlinnou směs, odpoledne maso. Nejčastěji jsou ve výběhu vidět kolem čtrnácté hodiny. Zoo chová vlky od roku 2000, v přírodě jsou ohroženi ztrátou prostředí.
Čtyřčatům nedávno narozených vlků hřivnatých v Zoo Brno se podle mluvčí zařízení Věry Müllerová daří dobře, prospívají. Ráno dostávají rostlinnou směs potravin včetně mrkve, odpoledne si pochutnávají například na naporcovaných králících. V tu dobu jsou také nejčastěji k vidění v expozici. Zoo chová vlky hřivnaté od roku 2000.
Vlčata přišla na svět na začátku loňského prosince, narodili se dva samci a dvě samice. „Štěňatům se daří velmi dobře, mají za sebou už druhou veterinární prohlídku, která proběhla v minulém týdnu. Při té je chovatelé zvážili a přeočkovali. Při prvním vážení měla vlčata přibližně kolem 2,5 kilogramu, při druhém zhruba o kilo víc,“ popsala mluvčí. Doplnila, že mláďata čeká ještě třetí přeočkování.
Mláďata žerou už skoro stejnou potravu jako jejich rodiče. Ráno mají rostlinnou míchanici, která obsahuje směs nejrůznějších potravin, například mrkev, červenou řepu, vařenou dýni, okurky, rajčata, papriky, hrozny či banány. „Odpoledne dostávají masitou složku. Naporcované králíky, křepelky, potkany, morčata,“ uvedla mluvčí.
K vidění jsou vlčata ve výběhu po celý den, ale největší šanci je zahlédnout mají návštěvníci mezi 14:00 a 15:00. Právě v té době dostávají masitou část stravy. S ní pak různě pobíhají po výběhu.
Zoo Brno chová vlky hřivnaté od roku 2000. V současnosti pečuje o samici Ladu narozenou v roce 2022 v Zoo Praha. Samec Leo se narodil v roce 2019 v maďarském Szegedu. První mláďata tohoto páru se narodila na konci ledna 2024. Jako odrostlá našla nové domovy v Severním Irsku, Maďarsku a v Německu.
Vlk hřivnatý je největší psovitá šelma Jižní Ameriky a nejvyšší psovitá šelma vůbec. Jeho dlouhé nohy mu umožňují lepší orientaci v oblastech zarostlých vysokou trávou. Kromě lovu menších obratlovců se živí také plody. V přírodě je ohrožený zejména ztrátou životního prostředí, které se mění na pastviny a pole. Vlky ohrožuje také automobilová doprava a domácí psi, kteří je mohou lovit a přenášet na ně infekční nemoci. Vlci hřivnatí jsou také stále nelegálně loveni. Podle některých obyvatel Jižní Ameriky mají části jeho těla jako oči, kůže či ocas léčebné účinky a nosí je u sebe jako talisman.
