V brněnské zoo se letos vylíhla stá želva uhlířská. Druh pochází z jihoamerických savan
V brněnské zoo se letos v srpnu narodilo už sté mládě želvy uhlířské. Tento druh pochází z Jižní Ameriky a v zoo ho chovají už přes 20 let. Mláďata se líhnou po několika měsících v inkubátoru. Ve volné přírodě želvám hrozí mnohá nebezpečí. Lidé je například loví nebo odchytávají pro domácí chov.
Sté mládě v brněnské zoo
Brněnská zoologická zahrada za svou historii odchovala mnoho želv uhlířských. První tři samice získala zoo přibližně před dvaceti lety od soukromého chovatele. V průběhu let je doplnili dva samci. Letos v zařízení přišlo na svět mládě s pořadovým číslem sto. Vylíhlo se v průběhu srpna a zatím žije v zázemí.
„Dospělé želvy, tedy rodiče mláďat, chováme v zázemí, kde mají vytvořené optimální životní podmínky. U našich dospělých samic probíhá několik snůšek za rok. V jedné snůšce bývá v průměru tři až osm vajec. Ne všechny snůšky jsou ale oplozené a v mnoha vejcích zárodek v různé fázi vývoje odumře,“ vysvětlil v tiskové zprávě chovatel Michal Balcar.
Když jde všechno, jak má, mláďata se líhnou po čtyřech až pěti měsících v inkubátoru. Po strávení žloutkového váčku se přestěhují do odchovných terárií. Za pár dní se začnou krmit, dostávají zelené listy, kousky zeleniny a ovoce. Aby správně rostla, potřebují i trochu živočišné stravy, třeba hmyz nebo malá myší holátka. Jídlo se vždy posype směsí vitamínů a minerálů. V teráriu by podle chovatele neměla chybět lampa, která nejen hřeje, ale také vydává UV záření důležité pro zdravý vývoj želviček.
Pochází z Jižní Ameriky
Želva uhlířská je suchozemská želva, která žije ve vlhkých savanách Jižní Ameriky. Její krunýř je černý s výraznými žlutými, oranžovými nebo červenými skvrnami na každém štítku. Samci bývají větší a těžší než samice, mají delší a širší ocas. Tento druh byl člověkem rozšířen také na ostrovy v Karibiku, jako je Barbados, Trinidad nebo Svatá Lucie.
Mláďata želvy uhlířské se živí hlavně masem, vyhledávají červy a hmyz v půdě. Dospělé želvy však přecházejí na rostlinnou stravu a často se zdržují v blízkosti stromů s jejich oblíbeným ovocem. Bohužel želva uhlířská čelí hrozbám, mezi které patří lov pro maso, ztráta přirozeného prostředí a odchyt pro domácí chov.
