Platany v centru Brna jsou oslabené vedrem. Navíc je ničí choroba
Platany v centru Brna, oslabené dlouhotrvajícími vysokými teplotami a intenzivním slunečním svitem, sužuje houbová choroba antraknóza. Napadené listy stromů mají hnědé skvrny a opadávají. Řekla to Alexandra Koutná z městské organizace Veřejná zeleň města Brna (VZMB). Dopady choroby jsou podle ní znát třeba na Dominikánském náměstí, kde jsou nyní už jen tři stromy ze čtyř. Jeden z horních platanů se v červenci při bouřce zlomil a správci zeleně jej museli pokácet. Výsadbu nového plánují na přelomu listopadu a prosince. Měla by to být odrůda, která je proti antraknóze odolnější.
„Na Dominikánském náměstí, ale třeba i u Červeného kostela vypadají platany jako na podzim. Teploty nad 30 stupňů těmto stromům v dlážděných plochách nesvědčí. Jsou pak náchylnější na škůdce a nemoci. Kdysi však byly považovány za absolutní držáky," uvedla Koutná.
Proti antraknóze plánuje organizace stromy na Dominikánském náměstí ošetřit tzv. mikroinjektáží. „Zřejmě ale až přespříští rok, protože mikroinjektáž je možná až od určitého průměru," dodala Koutná. Nyní stávající tři stromy zaměstnanci městské firmy alespoň více zalévají.
Platany jsou na Dominikánském náměstí od roku 2018. Jeden kvůli sazenici, která měla v době výsadby nekvalitně zapěstovaný kořenový systém, před čtyřmi lety odumřel a nahradil ho nový. Druhý se zlomil letos při bouřce. Podle Koutné byl v místě zlomu patrný defekt, který mohl způsobit někdo nožem. Veřejná zeleň plánuje v listopadu koupit nový vzrostlejší platan a následně jej vysadit. „Přemýšleli jsme i o jiném druhu, ale většina má nějaký problém, takže jsme se rozhodli držet platanů. Věříme jim, že jednou budou mít velkou korunu. Navíc chceme zkusit odolnější kultivar," řekla odbornice. Strom má být reprezentativní a mezi staršími tolik nevyčnívat. Stát bude asi 15 tisíc korun, většinou VZMB nakupuje sazenice za ceny okolo 3000 korun.
Dlouhotrvající tropické teploty neprospívají ani stromům ve Wilsonově lese, byť se jedná o lesopark. Podloží je však skalnaté a vrstva organického krytu malá. Voda odtamtud proto relativně rychle odteče. „Umírají tam i docela velké stromy, neboť navzájem bojují o vláhu a konkurují si. Podporujeme tam proto přirozenou obnovu a vysazujeme stromy do blízkosti cest. Snažíme se přitom zpestřit druhovou skladbu. Právě u nových výsadeb ale vnímám větší náchylnost na počasí," poznamenala Koutná.
Loni uhynula asi čtvrtina z 2000 stromů, které městský podnik vysadil. Letos bude úhynů zřejmě méně, podle VZMB asi o třetinu. Důvodem je zejména deštivé jaro. Vliv počasí je nicméně podle Koutné v některých případech patrný až s odstupem. Navzdory vysokým teplotám se nyní o stromy ve Wilsonově lese nebojí. Mohly ale dostat šok, který se projeví třeba až příští rok, pokud na jaře nezaprší, dodala.
