Muž obviněný z týrání zvířat v Hraběticích musí zaplatit pokutu. Poháněl prasata elektrickými šoky

Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek nad Martinem Sionem, kterému soud ve Znojmě udělil peněžitý trest ve výši 45 tisíc korun za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích. Sion byl odsouzen za bezdůvodné a trýznivé používání elektrického biče na prasata, což soudkyně Mária Petrovková označila za jednoznačné týrání. Soud uvedl, že o vině není pochyb, a rozhodl, že proti tomuto rozsudku nelze podat žádný opravný prostředek.

Případ týrání zvířat na jatkách projednával soud ve Znojmě již v polovině dubna, kdy vedle Siona odsoudil také další dva muže, kteří se na činech podíleli. Jakub Krnáč dostal tříletý nepodmíněný trest vězení, Karlu Chytkovi soud uložil trest dva a půl roku podmíněně odložený na tři roky. 

Muži zvířata tloukli, v některých případech i zvířata neschopná pohybu, bili je tyčí do hlavy, kopali do nich, opakovaně je popoháněli elektrošoky. Pokud nemohlo zvíře chodit, odtáhli je lanem. Sion podle státní zástupkyně Martiny Láníčkové chování svých kolegů hlavně přihlížel a týrání dokumentoval. Několikrát se ale také zapojil, když kolegům ukazoval, jak správně používat elektrický bič. Poháněl s ním zvířata, která nijak nevybočovala z řady. Bil takto i sele, který se během převozu zranilo a nemohlo chodit. 

„Spoluobžalovaný Krnáč se velmi násilným způsobem choval ke zvířatům při jejich vykládce před objekt jatek. Popoháněl je kopáním, nadával jim. Sion byl přítomen a viděl to. Nijak nezasáhl, naopak Krnáčovi ukazoval, jak funguje elektrický popoháněč. Ukázku provedl na praseti, které stálo a čekalo, až půjdou další prasata. Vůbec nebylo nutné tímhle způsobem prase popohánět, navíc v tak krátkých intervalech, což je nezákonné,“ řekla Petrovková.

Podle obhájkyně Siona nebylo prokázané, že by se dopustil trestného činu. Šlo podle ní maximálně o přestupek. To ale soudkyně smetla ze stolu. „Nelze mluvit o tom, že by chování obžalovaného nebylo závažné. Ostatní dva muži se sice chovali hůř, ale také podle toho byli odsouzeni,“ dodala soudkyně.

Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.

Aktivisté zveřejnili téměř pětiminutový sestřih záběrů. Na velkých jatkách obvykle bývá stálý veterinární dozor. Hrabětická jatka však patřila k menším a jejich provoz nebyl pravidelný, proto zde stálý dozor nebyl. Po zveřejnění záběrů provozovatel činnost jatek ukončil.